1.11.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/6

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1011/2012

ze dne 17. října 2012

o statistice držby cenných papírů

(ECB/2012/24)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (dále jen „ESA 95“) (1), a zejména na přílohu A uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (2), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8) (3),

s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2008/30) (4),

s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2008/32) (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (6),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (7),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby mohla plnit úkoly Evropského systému centrálních bank (ESCB) a monitorovat finanční trhy a finanční činnost v rámci eurozóny, je třeba, aby Evropská centrální banka (ECB) ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďovala velmi kvalitní statistické informace podle jednotlivých cenných papírů, pokud se týká cenných papírů v držbě institucionálních sektorů eurozóny a cenných papírů emitovaných rezidenty eurozóny a držených institucionálními sektory mimo eurozónu.

(2)

S cílem přispět k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému, a pro účely analýzy transmisního mechanismu měnové politiky je třeba, aby ECB od bankovních skupin shromažďovala informace o jejich držbě cenných papírů podle jednotlivých cenných papírů.

(3)

Účelem shromažďování údajů je poskytnout ECB komplexní statistické informace o tom, jak jsou hospodářská odvětví a jednotlivé bankovní skupiny v členských státech eurozóny angažovány v určitých třídách cenných papírů, jakož i o vztazích mezi hospodářskými odvětvími držitelů a emitentů cenných papírů a o trhu cenných papírů emitovaných rezidenty eurozóny. Jak je významné mít přesné a podrobně členěné informace o angažovanosti hospodářských odvětví a bankovních skupin v určitých třídách cenných papírů, se stalo zřejmým v průběhu finanční krize, neboť rizika ohrožující finanční stabilitu vzhledem k mechanismům nákazy na úrovni jednotlivých finančních institucí, jež způsobují určité třídy cenných papírů, nelze z agregovaných údajů řádně rozpoznat. Včasné informace o držbě cenných papírů na úrovni jednotlivých cenných papírů rovněž ECB umožní sledovat přenos rizik z finančních trhů do reálné ekonomiky.

(4)	Tyto statistické informace kromě toho pomohou ECB při provádění analýzy vývoje na finančním trhu a při sledování změn portfolií cenných papírů hospodářských odvětví a vztahů mezi finančními zprostředkovateli a nefinančními investory.

(5)

S ohledem na propojení měnové politiky se stabilitou finančního systému je shromažďování statistických informací podle jednotlivých cenných papírů, pokud se týká pozic držby cenných papírů a finančních transakcí, jakož i pro účely odvození transakcí z pozic, rovněž nezbytné pro uspokojení potřeby pravidelných i ad hoc analýz k podpoře ECB při provádění měnové a finanční analýzy a pro příspěvek ESCB ke stabilitě finančního systému. Tyto statistické informace umožní spojit informace o cenných papírech držených institucionálními sektory s informacemi o jednotlivých emitentech po celém světě, a poskytnout tak významný nástroj ke sledování vzniku a vývoje finanční nerovnováhy.

(6)

Je rovněž nezbytné umožnit, aby ECB poskytovala analytickou a statistickou podporu Evropské radě pro systémová rizika v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (8).

(7)

Z tohoto důvodu by Rada guvernérů ECB měla pro účely shromažďování údajů podle tohoto nařízení určit zpravodajské bankovní skupiny s ohledem na velikost konsolidované rozvahy každé skupiny ve srovnání s aktivy konsolidované rozvahy všech bankovních skupin v Evropské unii, význam činnosti skupiny v konkrétním segmentu bankovní činnosti a relevanci skupiny pro stabilitu a fungování finančního systému v eurozóně a/nebo v jednotlivých členských státech.

(8)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

(9)

Zpravodajskou povinností podle tohoto nařízení včetně výjimek z této povinnosti nejsou dotčeny zpravodajské povinnosti zakotvené v jiných právních aktech a nástrojích ECB, které mohou alespoň částečně rovněž zahrnovat vykazování statistických informací o držbě cenných papírů podle jednotlivých cenných papírů.

(10)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani nepříznivě neovlivní zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Při uplatňování tohoto postupu musí být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

1.	shromažďováním údajů podle „jednotlivých cenných papírů“ se rozumí shromažďování údajů členěných podle jednotlivých cenných papírů;

2.	„pozicí“ se rozumí stavová hodnota cenných papírů, jejichž druhy jsou uvedeny v odstavci 15 a které skutečné zpravodajské jednotky vlastní či drží v úschově na konci referenčního období, jak je dále vymezeno v části 4 přílohy II;

3.	„mateřská úvěrová instituce“, „mateřská finanční holdingová společnost“, „dceřiná společnost“ a „pobočka“ mají stejný význam jako v definici v článku 4 směrnice 2006/48/ES;

4.

„bankovní skupinou“ se rozumí a) mateřská úvěrová instituce a všechny její finanční dceřiné společnosti a pobočky s výjimkou pojišťoven, které získaly úřední povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS (9) nebo článkem 4 směrnice 2002/83/ES (10); nebo b) mateřská finanční holdingová společnost a všechny její finanční dceřiné společnosti a pobočky s výjimkou pojišťoven, které získaly úřední povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS nebo článkem 4 směrnice 2002/83/ES, za předpokladu, že v obou případech je mateřská společnost v čele bankovní skupiny. Subjekt bez dceřiných společností tvoří sám o sobě skupinu za předpokladu, že subjekt sám není dceřinou společností;

5.	„rezident“ má stejný význam jako v definici v čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98;

6.	„měnová finanční instituce“, „úvěrová instituce“ a „fond peněžního trhu“ mají stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Sektor měnových finančních institucí se skládá z úvěrových institucí a fondů peněžního trhu;

7.	„investiční fond“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8);

8.	„účelová finanční společnost“ má stejný význam jako v definici v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30);

9.

„uschovatelem“ se rozumí subjekt, který patří do sektoru „finančních institucí“ (S.12 (11)) a který provádí úschovu a správu finančních nástrojů na účet klientů včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění, jak je uvedeno v oddílu B bodu 1 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

10.

„subjektem v čele bankovní skupiny“ se rozumí mateřská společnost bankovní skupiny za předpokladu, že je buď mateřskou úvěrovou institucí v EU nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU, jak je vymezeno v článku 4 směrnice 2006/48/ES a jak je provedeno v členských státech Unie, avšak s tím, že „EU“ se nahrazuje pojmem „eurozóna“ a „členský stát“ se nahrazuje pojmem „členský stát eurozóny“;

11.	„subjektem v čele zpravodajské skupiny“ se rozumí subjekt v čele bankovní skupiny, kterou Rada guvernérů určila jako zpravodajskou skupinu podle čl. 2 odst. 4;

12.	„investorem“ se rozumí subjekt či osoba, jež vlastní finanční nástroje;

13.	„cennými papíry v úschově“ se rozumějí cenné papíry, které jménem investorů drží a spravují uschovatelé;

14.	„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem;

15.	„cennými papíry“ se rozumí tyto druhy cenných papírů: a) „dluhové cenné papíry“ (F.3); b) „kótované akcie“ (F.511); c) „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.52);

16.	„držbou cenných papírů“ se rozumí ekonomické vlastnictví cenných papírů, jejichž druhy jsou uvedeny v odstavci 15;

17.	„kódem ISIN“ se rozumí mezinárodní identifikační číslo cenného papíru přidělené cenným papírům, které se skládá z 12 alfanumerických znaků a jednoznačně určuje emisi cenných papírů (podle normy ISO 6166).

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1.   Skutečný soubor zpravodajských jednotek se skládá z rezidentských měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, uschovatelů a subjektů v čele bankovních skupin, které Rada guvernérů podle odstavce 4 určila jako zpravodajské skupiny a které byly o své zpravodajské povinnosti vyrozuměny podle odstavce 5 (společně dále jen „skutečné zpravodajské jednotky“ a jednotlivě dále jen „skutečná zpravodajská jednotka“).

2.   Pokud fond peněžního trhu, investiční fond nebo účelová finanční společnost nemají podle svého vnitrostátního práva právní subjektivitu, odpovídají za vykazování informací vyžadovaných na základě tohoto nařízení osoby, které jsou na základě právních předpisů oprávněny tyto subjekty zastupovat, nebo – v případě neexistence formálního zastoupení – osoby, které podle příslušných vnitrostátních právních předpisů odpovídají za jednání těchto subjektů.

3.   Na skutečné zpravodajské jednotky se vztahuje úplná zpravodajská povinnost, pokud se neuplatňuje výjimka udělená podle článku 4.

4.   Rada guvernérů může rozhodnout, že bankovní skupina je zpravodajskou skupinou, pokud má tato bankovní skupina v souladu s hlavou V kapitolou 4 oddílem 1 směrnice 2006/48/ES aktiva konsolidované rozvahy:

a)

která převyšují 0,5 % celkových aktiv konsolidované rozvahy bankovních skupin v Unii (dále jen „prahová hodnota 0,5 %“), a to na základě posledních aktuálních údajů, jež má ECB k dispozici, tj.: i) údajů, jež se vztahují ke konci prosince kalendářního roku předcházejícího oznámení podle odstavce 5, nebo ii) nejsou-li údaje podle odrážky i) k dispozici, údajů, jež se vztahují ke konci prosince předchozího roku, nebo

b)

která jsou nižší než prahová hodnota 0,5 % nebo se této hodnotě rovnají, za předpokladu, že bankovní skupina splňuje určitá kvantitativní nebo kvalitativní kritéria, která ji činí významnou pro stabilitu a fungování finančního systému v eurozóně (pokud jde např. o vzájemné propojení s jinými finančními institucemi v eurozóně, činnost v rámci více jurisdikcí, nezastupitelnost, složitost korporační struktury) a/nebo v jednotlivém členském státě eurozóny (pokud jde např. o relativní význam bankovní skupiny v rámci konkrétního segmentu trhu bankovních služeb v jednom či více členských státech eurozóny).

5.   Příslušná národní centrální banka vyrozumí subjekty v čele zpravodajských skupin o rozhodnutí Rady guvernérů podle odstavce 4, jakož i o jejich povinnostech na základě tohoto nařízení.

6.   Aniž by byl dotčen článek 10, začnou subjekty v čele zpravodajských skupin, které byly vyrozuměny podle odstavce 5 poté, co začalo první vykazování na základě tohoto nařízení, vykazovat údaje nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne vyrozumění.

7.   Subjekt v čele zpravodajské skupiny, který byl vyrozuměn podle odstavce 5, oznamuje příslušné národní centrální bance změny svého jména či právní formy, fúze či restrukturalizace či jakoukoli jinou událost či okolnost, která má vliv na zpravodajskou povinnost tohoto subjektu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy tato událost či okolnost nastala.

8.   Na subjekt v čele zpravodajské skupiny, který byl vyrozuměn podle odstavce 5, se povinnosti vymezené v tomto nařízení vztahují, dokud jej příslušná národní centrální banka nevyrozumí o opaku.

Článek 3

Statistická zpravodajská povinnost

1.   Měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti a uschovatelé poskytují své příslušné národní centrální bance údaje, v členění podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a o finančních transakcích v průběhu referenčního měsíce nebo čtvrtletí v souladu s odstavcem 5, nebo statistické informace nezbytné k odvození těchto transakcí, týkající se držby cenných papírů s kódem ISIN na vlastní účet v souladu s částí 2 přílohy I. Tyto údaje se vykazují čtvrtletně nebo měsíčně v souladu se zpravodajskými pokyny, které stanoví příslušné národní centrální banky.

2.   Uschovatel příslušné národní centrální bance oznámí provádění činnosti uschovatele do jednoho týdne ode dne, kdy započne s činností uschovatele, bez ohledu na to, zda očekává, že se na něj bude vztahovat řádná zpravodajská povinnost na základě tohoto nařízení, s výjimkou případu, kdy uschovatel tuto činnost oznámil jiným příslušným orgánům.

Uschovatelé poskytují příslušné národní centrální bance čtvrtletně nebo měsíčně v souladu se zpravodajskými pokyny stanovenými příslušnými národními centrálními bankami údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce týkající se těchto cenných papírů s kódem ISIN:

a)	cenné papíry, které mají v úschově jménem rezidentských investorů, kteří v souladu s částí 3 přílohy I nevykazují držbu na vlastní účet podle odstavce 1;

b)	cenné papíry, které mají v úschově jménem nefinančních investorů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, v souladu s částí 4 přílohy I;

c)	cenné papíry emitované subjekty v eurozóně, které mají v úschově jménem investorů, kteří jsou rezidenty v členských státech mimo eurozónu, a investorů, kteří jsou rezidenty mimo Unii, v souladu s částí 5 přílohy I.

3.   Subjekty v čele zpravodajských skupin poskytují příslušné národní centrální bance čtvrtletně údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích cenných papírů s kódem ISIN ke konci čtvrtletí, které jsou v držbě jejich skupiny včetně nerezidentských subjektů. Tyto údaje se vykazují na základě portfolia skupiny vyjádřeného v hrubých hodnotách bez očištění o držbu cenných papírů emitovaných subjekty téže skupiny.

V souladu s pokyny příslušné národní centrální banky vykazují subjekty v čele zpravodajských skupin údaje o držbě cenných papírů na základě jednoho ze tří přístupů uvedených v části 6 přílohy I.

4.   Zpravodajskou povinností na základě tohoto nařízení včetně výjimek z této povinnosti nejsou dotčeny zpravodajské povinnosti vymezené v a) nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), b) nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8) a c) nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30).

5.   Skutečné zpravodajské jednotky vykazují v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď a) údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o měsíčních nebo čtvrtletních finančních transakcích a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, jiné změny objemu; nebo b) statistické informace nezbytné k odvození finančních transakcí na základě jednoho z přístupů uvedených v části 1 přílohy I. Další požadavky a zásady pro sestavování transakcí jsou uvedeny v části 3 přílohy II.

6.   Skutečné zpravodajské jednotky na pokyn příslušné národní centrální banky čtvrtletně nebo měsíčně vykazují údaje o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a v souladu s odstavcem 5 statistické informace o držbě cenných papírů bez kódu ISIN v průběhu referenčního čtvrtletí nebo měsíce v souladu s částí 7 přílohy I. Tento odstavec neplatí pro skutečné zpravodajské jednotky, kterým byly uděleny výjimky podle článku 4.

7.   Údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a statistické informace za referenční čtvrtletí nebo měsíc v souladu s odstavcem 5 se vykazují v souladu s částmi 1, 2 a 4 přílohy II a v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 5.

Článek 4

Výjimky

1.   Dle uvážení příslušné národní centrální banky lze udělit skutečným zpravodajským jednotkám tyto výjimky:

a)

v členských státech eurozóny, v nichž rezidentští investoři celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, jejichž tržní hodnota je nižší než 40 miliard EUR či je této hodnotě rovna: i) mohou národní centrální banky měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem a uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek měnových finančních institucí, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 40 % národní držby měnových finančních institucí, společný příspěvek investičních fondů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 40 % národní držby investičních fondů, společný příspěvek účelových finančních společností, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 40 % národní držby účelových finančních společností a společný příspěvek uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 40 % národní držby uschovatelů. Účelové finanční společnosti, které nevykazují údaje podle jednotlivých cenných papírů v souladu s nařízením (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30), mají právo překročit tuto prahovou hodnotu v souladu s pokyny příslušných národních centrálních bank po dobu prvních dvou let po začátku vykazování podle tohoto nařízení; ii) mohou národní centrální banky uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. a) za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, 40 % národní hodnoty cenných papírů v úschově;

b)

v členských státech eurozóny, v nichž rezidentští investoři celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, jejichž tržní hodnota je vyšší než 40 miliard EUR: i) mohou národní centrální banky měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem a uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek měnových finančních institucí, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 5 % národní držby měnových finančních institucí, společný příspěvek investičních fondů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 5 % národní držby investičních fondů, společný příspěvek účelových finančních společností, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 5 % národní držby účelových finančních společností a společný příspěvek uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 5 % národní držby uschovatelů; ii) mohou národní centrální banky uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. a) za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, 5 % národní hodnoty cenných papírů v úschově;

c)	Národní centrální banky konzultují ECB ohledně využití informací k určení celkové držby cenných papírů v tržní hodnotě, jež je nezbytná k udělení výjimek podle tohoto odstavce.

2.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 udělí úvěrovým institucím takto:

a)	národní centrální banky mohou úvěrovým institucím udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek 5 % celkové hodnoty cenných papírů držených úvěrovými institucemi v příslušném členském státě eurozóny;

b)	tuto prahovou hodnotu však lze po první dva roky po začátku vykazování podle tohoto nařízení zvýšit na 15 %;

c)	prahové hodnoty uvedené v bodech a) a b) se vypočítají na základě celkové držby cenných papírů pro příslušný členský stát po uplatnění výjimek podle odstavce 1.

3.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 všem fondům peněžního trhu, za předpokladu, že tyto fondy celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, které představují méně než 2 % cenných papírů, které drží fondy peněžního trhu v eurozóně. Prahová hodnota 2 % se vypočítá na základě celkové držby cenných papírů fondy peněžního trhu v příslušném členském státě po uplatnění všech výjimek podle odstavce 1.

4.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 všem účelovým finančním společnostem, za předpokladu, že tyto společnosti celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, které představují méně než 2 % cenných papírů, které drží účelové finanční společnosti v eurozóně. Prahová hodnota 2 % se vypočítá na základě celkové držby cenných papírů účelovými finančními společnostmi v příslušném členském státě po uplatnění všech výjimek podle odstavce 1.

5.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí tyto výjimky uschovatelům:

a)

národní centrální banky mohou uschovatelům udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. a) za předpokladu, že údaje uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) lze odvodit z jiných statistických či dohledových zdrojů údajů v souladu s minimálními statistickými standardy uvedenými v článku III. Kromě toho se uplatňuje následující: i) v členských státech, v nichž se uplatňují výjimky podle odst. 1 písm. a) a v nichž údaje uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) přímo vykazují investoři, tvoří tyto údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, nejméně 60 % hodnoty cenných papírů uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a); ii) v členských státech, v nichž se uplatňují výjimky podle odst. 1 písm. b) a v nichž údaje uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) přímo vykazují investoři, tvoří tyto údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, nejméně 75 % hodnoty cenných papírů uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)	národní centrální banky mohou udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a c) uschovatelům, kteří jménem všech investorů, kteří nejsou rezidenty, drží v úschově cenné papíry v celkové hodnotě nižší než 10 miliard EUR.

6.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimku ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 3 subjektům v čele zpravodajských skupin:

a)

národní centrální banky mohou subjektům v čele zpravodajských skupin povolit, aby podle jednotlivých cenných papírů vykazovaly statistické informace, které pokrývají 95 % hodnoty cenných papírů s kódem ISIN, které drží daná skupina, v souladu s požadavky tohoto nařízení za předpokladu, že zbývajících 5 % cenných papírů v držbě skupiny nevydal jeden jediný emitent;

b)	národní centrální banky mohou subjekty v čele zpravodajských skupin žádat o poskytnutí dalších informací o druhu cenných papírů, které jsou vyňaty z vykazování podle bodu a).

7.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimky ze zpravodajské povinnosti podle tohoto nařízení, pokud skutečné zpravodajské jednotky vykazují tytéž údaje podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8) nebo nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30), nebo pokud národní centrální banky mohou tytéž údaje odvodit jiným způsobem v souladu s minimálními statistickými standardy vymezenými v příloze III.

8.   Pokud se týká skutečných zpravodajských jednotek, na něž se vztahuje výjimka uvedená v odstavcích 1, 2, 3 nebo 4, národní centrální banky i nadále každoročně shromažďují údaje o hodnotě cenných papírů, kterou drží nebo mají v úschově v souladu s požadavky vymezenými v čl. 3 odst. 1, a to jako agregované údaje nebo jako údaje podle jednotlivých cenných papírů.

9.   Národní centrální banky kontrolují plnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 7 pro účely případného udělení, obnovy či odnětí jakékoli výjimky s účinností od počátku každého kalendářního roku.

10.   Příslušná národní centrální banka odejme výjimku udělenou uschovatelům podle odst. 5 písm. a), pokud po tři po sobě jdoucí vykazovací období nebyly včas k dispozici údaje z jiných statistických či dohledových zdrojů údajů, jež splňují minimální statistické standardy uvedené v příloze III, bez ohledu na to, zda to uschovatel zavinil. Uschovatelé začnou vykazovat údaje, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2, nejpozději ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim národní centrální banka oznámila, že došlo k odnětí výjimky.

11.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že skutečným zpravodajským jednotkám, jimž byla udělena výjimka podle tohoto článku, uloží zpravodajskou povinnost ad hoc, a to v tak podrobné míře, jakou považují za nezbytné. Skutečné zpravodajské jednotky vykazují informace vyžádané ad hoc ve lhůtě 15 pracovních dnů od dne, kdy příslušná národní centrální banka o tyto informace požádala.

12.   Skutečné zpravodajské jednotky se mohou rozhodnout, že výjimky udělené národními centrálními bankami nevyužijí a že namísto toho budou plnit úplnou zpravodajskou povinnost. Skutečná zpravodajská jednotka, která nevyužívá výjimky udělené příslušnou národní centrální bankou, obdrží před tím, než tyto výjimky začne později využívat, souhlas dané národní centrální banky.

Článek 5

Účetní pravidla

1.   Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, používají skutečné zpravodajské jednotky pro účely vykazování na základě tohoto nařízení účetní pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (12), nebo pokud tyto předpisy nelze uplatnit, v jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních normách, které se vztahují na skutečné zpravodajské jednotky.

2.   Bez ohledu na vnitrostátní účetní postupy se držba cenných papírů vykazuje ve jmenovité hodnotě nebo jako počet kusů/podílů. Jak je uvedeno v části 4 přílohy II, mohou být vykazovány i tržní hodnoty.

3.   Aniž by byly dotčeny vnitrostátní účetní postupy a možnosti vzájemného započtení, vykazuje se držba cenných papírů pro statistické účely v hrubých hodnotách.

4.   Držba cenných papírů zapůjčených v rámci půjček cenných papírů nebo prodaných v rámci repo obchodů se i nadále vykazuje jako držba původního vlastníka (a nikoli jako držba dočasného nabyvatele), pokud existuje pevný příslib provedení zpětné operace (a ne jen pouhá možnost tak učinit). Pokud dočasný nabyvatel obdržené cenné papíry prodá, zaznamená se tento prodej jako přímá transakce s cennými papíry a dočasný nabyvatel jej vykáže jako zápornou pozici v portfoliu cenných papírů.

Článek 6

Lhůty

1.   Národní centrální banky rozhodují, kdy je třeba, aby jim skutečné zpravodajské jednotky poskytovaly údaje tak, aby tyto banky mohly vykonávat nezbytné kontroly kvality a plnit lhůty uvedené v odstavci 2.

2.   Národní centrální banky za skutečné zpravodajské jednotky předávají ECB:

a)	čtvrtletní údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 3 odst. 1, 2 a 5 do skončení pracovní doby v sedmdesátý kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se vztahují, nebo

b)

měsíční údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 3 odst. 5 a částí 1 přílohy I, a to v rámci jedné z níže uvedených možností: i) čtvrtletně za tři měsíce referenčního období do skončení pracovní doby v šedesátý třetí kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, nebo ii) měsíčně za každý měsíc referenčního čtvrtletí do skončení pracovní doby v šedesátý třetí kalendářní den po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují, a

c)

čtvrtletní pozice členěné podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 3 odst. 3 do skončení pracovní doby: i) od roku 2013 do roku 2015: v sedmdesátý kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, a ii) od roku 2016: v padesátý pátý kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují.

3.   Pokud lhůta uvedená v odstavci 2 připadá na zavírací den TARGET2, posune se lhůta na následující obchodní den TARGET2, jak je zveřejněno na internetových stránkách ECB.

Článek 7

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1.   Skutečné zpravodajské jednotky plní zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy uvedenými v příloze III.

2.   Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se mají řídit skutečné zpravodajské jednotky, v souladu s vnitrostátními specifiky. Národní centrální banky rozhodují, zda budou po uschovatelích vyžadovat, aby údaje podle jednotlivých cenných papírů vykazovaly podle jednotlivých investorů. Národní centrální banky zajistí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a aby umožňovaly kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost a opravy, které jsou uvedeny v příloze III.

Článek 8

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat (v tak podrobné míře, jakou příslušná národní centrální banka považuje za nezbytnou) nebo shromažďovat informace, které jsou skutečné zpravodajské jednotky povinny poskytovat v souladu s tímto nařízením, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Tato práva národní centrální banky vykonávají zejména tehdy, když skutečné zpravodajské jednotky neplní minimální standardy stanovené v příloze III.

Článek 9

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku ESCB je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení skutečných zpravodajských jednotek. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 10

První vykazování

Na základě tohoto nařízení budou jako první vykazovány údaje týkající se referenčního období prosinec 2013. Při prvním vykazování národních centrálních bank do ECB musí národní centrální banky poskytnout pouze údaje o pozicích.

Článek 11

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 211, 11.8.2007, s. 8.

(4)  Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.

(6)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162.

(9)  První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1).

(11)  Číslování kategorií v rámci tohoto nařízení odráží číslování zavedené v návrhu Komise KOM(2010) 774 v konečném znění (návrh nařízení ESA 2010). Pro více informací viz příloha II.

(12)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

---

---

---

---