9.2.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/31

---

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 11. listopadu 2010

o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank

(přepracování)

(ECB/2010/20)

(2011/68/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 46.2 druhé a třetí odrážky statutu ESCB,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecné zásady ECB/2006/16 ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (1) byly několikrát zásadním způsobem změněny. Jelikož je v nich třeba provést další změny, zejména pokud jde o zajištění proti úrokovému riziku a o přecenění stavů zvláštních práv čerpání, měly by být obecné zásady v zájmu jasnosti přepracovány.

(2)	Evropský systém centrálních bank (ESCB) je povinen předkládat zprávy podle článku 15 statutu ESCB.

(3)	Podle článku 26.3 statutu ESCB sestavuje Výkonná rada konsolidovanou rozvahu ESCB pro analytické a provozní účely.

(4)	Podle článku 26.4 statutu ESCB stanoví Rada guvernérů ECB k provedení článku 26 statutu ESCB pravidla nezbytná pro standardizaci účtování a finančního vykazování operací národních centrálních bank.

(5)

Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována.

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

a)	„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

b)	„účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému“ účely, ke kterým ECB sestavuje finanční výkazy uvedené v příloze I podle článků 15 a 26 statutu ESCB;

c)	„vykazujícím subjektem“ ECB nebo národní centrální banka;

d)	„dnem čtvrtletního přecenění“ poslední kalendářní den čtvrtletí;

e)	„konsolidací“ účetní postup, kterým se slučují finanční údaje různých samostatných právních subjektů, jako by se jednalo o jeden subjekt;

f)	„rokem přechodu na hotovostní euro“ období 12 měsíců ode dne, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, jehož měnou je euro, status zákonného platidla;

g)

„klíčem pro přidělování bankovek“ procentní podíly, které vyplývají ze zohlednění podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče upsaného základního kapitálu na podíl národních centrálních bank na této celkové emisi, podle rozhodnutí ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (2);

h)

„úvěrovou institucí“ buď a) úvěrová instituce ve smyslu článku 2 a čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského o jejím parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (3), jak jsou provedeny ve vnitrostátním právu, která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, která podléhá kontrole, jež je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu.

2.   Další definice technických pojmů použitých v těchto obecných zásadách jsou uvedeny v příloze II.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tyto obecné zásady se vztahují na ECB a národní centrální banky pro účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému.

2.   Do oblasti působnosti těchto obecných zásad spadá pouze účetní systém a systém finančního vykazování v Eurosystému stanovený ve statutu ESCB. Obecné zásady se tedy nevztahují na národní výkazy a finanční výkazy národních centrálních bank. K dosažení konzistence a srovnatelnosti mezi systémem Eurosystému a vnitrostátními systémy se doporučuje, aby národní centrální banky ve svých národních výkazech a finančních účtech pokud možno dodržovaly pravidla stanovená v těchto obecných zásadách.

Článek 3

Základní účetní zásady

Uplatňují se tyto základní účetní zásady:

a)   ekonomická skutečnost a transparentnost: účetní metody a finanční vykazování odrážejí ekonomickou skutečnost, jsou transparentní a vyhovují kvalitativním požadavkům na srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost. Transakce se zaúčtují a vykazují v souladu s jejich podstatou a ekonomickou skutečností, a nikoli pouze v souladu s jejich právní formou;

b)   obezřetnost: oceňování aktiv a pasiv a zachycování výnosů se provádí obezřetně. V rámci těchto obecných zásad se tím rozumí, že nerealizované zisky se ve výkazu zisku a ztráty nevykazují jako výnosy, ale účtují se přímo na účet přecenění a že nerealizované ztráty, převyšují-li zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se na konci roku převedou do výkazu zisku a ztráty. Se zásadou obezřetnosti je neslučitelné vytváření skrytých rezerv nebo úmyslné nesprávné vykázání položek v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty;

c)   události po rozvahovém dnu: při oceňování aktiv a pasiv se zohlední události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy příslušné orgány schválily finanční výkazy, pokud ovlivňují stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni. Při oceňování aktiv a pasiv se nezohledňují události, které nastaly po rozvahovém dni a které nemění stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni, ale budou zvlášť sděleny, pokud jsou tyto události natolik významné, že by bez jejich sdělení nebyli uživatelé finančních výkazů schopni je správně vyhodnotit a učinit patřičná rozhodnutí;

d)   významnost: odchylky od účetních pravidel včetně těch, které ovlivňují výpočet výkazu zisku a ztráty jednotlivých národních centrálních bank a ECB, jsou přípustné pouze tehdy, pokud je lze rozumně považovat za nepodstatné v celkových souvislostech a formátu finančních výkazů vykazujícího subjektu;

e)   zásada trvání podniku: při vedení účetnictví se vychází z předpokladu nepřetržité činnosti účetní jednotky;

f)   zásada časového rozlišení: výnosy a náklady se zúčtují v účetním období, ve kterém vznikly, a ne v období, kdy došlo k platbám;

g)   konzistence a srovnatelnost: kritéria pro oceňování rozvahy a zachycování výnosů se uplatňují důsledně ve smyslu jednotného a nepřetržitého přístupu v rámci Eurosystému k zajištění srovnatelnosti finančních výkazů.

Článek 4

Vykazování aktiv a pasiv

Finanční či jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze vykazujícího subjektu, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)	je pravděpodobné, že budoucí hospodářský výnos nebo náklad související s položkou aktiva nebo pasiva půjde ve prospěch nebo na vrub vykazujícího subjektu;

b)	v podstatě všechna rizika a prospěch související s aktivem nebo pasivem byla převedena na vykazující subjekt;

c)	lze spolehlivě zjistit pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva vykazujícího subjektu nebo výši závazku.

Článek 5

Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení a metoda zúčtování ke dni vypořádání

1.   Základní metodou k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení je metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. K uplatnění této metody byly vyvinuty dvě různé techniky:

a)	„standardní metoda“ vymezená v kapitolách III a IV a v příloze III a

b)	„alternativní metoda“ vymezená v příloze III.

2.   Obchody s cennými papíry včetně akciových nástrojů v cizí měně se mohou i nadále zachycovat ke dni vypořádání. Související naběhlý úrok včetně prémie či diskontu se ode dne vypořádání spotové operace zaznamenává denně.

3.   K zaznamenání jednotlivých transakcí, finančních nástrojů a souvisejících položek časového rozlišení v euru mohou národní centrální banky použít buď metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení, nebo metodu zúčtování ke dni vypořádání.

4.   S výjimkou účetních úprav ke konci čtvrtletí a ke konci roku a s výjimkou obsahu položek „ostatní aktiva“ a „ostatní pasiva“ zachycují částky předkládané pro účely finančního vykazování v Eurosystému v denních finančních výkazech pohyb peněžních prostředků v položkách rozvahy.

KAPITOLA II

PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY

Článek 6

Obsah rozvahy

Obsah rozvahy ECB a národních centrálních bank pro účely finančního vykazování v Eurosystému je založen na členění uvedeném v příloze IV.

Článek 7

Pravidla pro oceňování rozvahy

1.   Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.

2.   Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů jiných než těch, které jsou klasifikovány jako cenné papíry držené do splatnosti a neobchodovatelné cenné papíry, jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.

3.   U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. U cizích měn včetně rozvahových a podrozvahových položek se přecenění provádí pro každou měnu zvlášť. Pro účely tohoto článku se zvláštní práva čerpání včetně držby jednotlivých určených měn, které tvoří měnový koš zvláštních práv čerpání, považují za jedno aktivum. U cenných papírů se přecenění provádí podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným ISIN. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky nebo zahrnuté do položky „ostatní finanční aktiva“ nebo „ostatní“ se zaúčtují jako samostatná aktiva.

4.   Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou do výkazu zisku a ztráty na konci roku. Během čtvrtletí se vykazují všechny transakce v cenách a kurzech transakce.

5.   Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva, oceňují se v naběhlé hodnotě a zohlední se u nich znehodnocení. Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností v těchto případech:

a)	považuje-li se prodávané množství za nevýznamné v poměru k celkovému portfoliu cenných papírů držených do splatnosti;

b)	jsou-li cenné papíry prodány během měsíce, v němž nastává datum splatnosti;

c)	za výjimečných okolností, jako je významné zhoršení úvěrové způsobilosti emitenta, nebo po výslovném měnověpolitickém rozhodnutí Rady guvernérů.

Článek 8

Repo obchody

1.   Repo prováděné v rámci dohody o zpětném odkupu se vykazuje jako zajištěný přijatý vklad na straně pasiv rozvahy, zatímco položka, která byla poskytnuta jako kolaterál, zůstává na straně aktiv rozvahy. Prodané cenné papíry, které mají být v repu zpětně odkoupeny, vykazuje vykazující subjekt, který je povinen je zpětně odkoupit, jako by dané aktivum bylo stále součástí portfolia, ze kterého bylo prodáno.

2.   Reverzní repo prováděné v rámci dohody o zpětném odprodeji se vykazuje jako zajištěný poskytnutý úvěr na straně aktiv rozvahy ve výši úvěru. Cenné papíry přijaté v reverzním repu se nepřeceňují a vykazující subjekt, který poskytuje úvěr, nezachycuje zisk ani ztrátu z těchto cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty.

3.   V případě zápůjček cenných papírů zůstávají cenné papíry v rozvaze převodce. Tyto transakce se vykazují stejně jako repo operace. Pokud však nejsou cenné papíry, které si vypůjčil vykazující subjekt, jenž je nabyvatelem, drženy na konci roku na depozitním účtu tohoto subjektu, vytvoří nabyvatel rezervy na ztráty, pokud tržní hodnota cenných papírů ode dne sjednání zápůjčky vzrostla. Pokud byly cenné papíry mezitím prodány, vykáže nabyvatel závazek spočívající ve zpětném převodu cenných papírů.

4.   Zajištěné transakce se zlatem se vykazují jako repo obchody. Pohyby zlata v souvislosti s těmito zajištěnými transakcemi se nevykazují ve finančních výkazech a rozdíl mezi spotovou a forwardovou cenou se musí časově rozlišit.

5.   Repo obchody, včetně zápůjček cenných papírů, prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů se v rozvaze vykazují pouze tehdy, jsou-li zajištěny hotovostí uloženou na účtu u příslušné národní centrální banky nebo u ECB.

Článek 9

Obchodovatelné akciové nástroje

1.   Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akciové nástroje, tj. akcie společností nebo akciových fondů, a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo vykazující subjekt nebo zprostředkovatel, s výjimkou činností prováděných pro penzijní fondy, majetkových účastí, investic do dceřiných společností nebo významných podílů.

2.   Akciové nástroje v cizí měně uvedené v rámci položky „ostatní aktiva“ nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.

3.   Přecenění portfolia akcií se provádí v souladu s čl. 7 odst. 2. Každá položka se přitom přeceňuje odděleně. U akciových fondů se přecenění provádí na čistém základě, nikoli pro každou akcii odděleně. Jednotlivé akcie různých společností ani různých akciových fondů nelze vzájemně kompenzovat.

4.   Transakce se v rozvaze vykazují v ceně transakce.

5.   Makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty.

6.   Nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny akciového nástroje. Dokud nedošlo k výplatě dividendy, lze nárok na dividendu od rozhodného dne považovat za samostatnou položku.

7.   U dividend se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny akciových nástrojů.

8.   Přednostní práva na upisování akcií se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen stávajících akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi stávajícími a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění přednostního práva na upisování akcií tržní hodnota tohoto práva, stávající průměrná cena nástroje a tržní cena akcií před vydáním přednostního práva na upisování akcií.

Článek 10

Zajištění proti úrokovému riziku u cenných papírů prostřednictvím derivátů

1.   Zajištěním proti úrokovému riziku u cenného papíru prostřednictvím derivátu se rozumí výběr takového derivátu, u něhož změna jeho reálné hodnoty vyrovnává očekávanou změnu reálné hodnoty zajišťovaného cenného papíru, k níž dochází v důsledku pohybu úrokových měr.

2.   Zajišťované a zajišťovací nástroje se zachycují a účtují v souladu s obecnými ustanoveními, pravidly pro oceňování, zachycováním výnosů a zvláštními požadavky pro jednotlivé nástroje stanovenými v těchto obecných zásadách.

3.   Odchylně od čl. 3 písm. b), čl. 7 odst. 3, čl. 13 odst. 1 a 2, čl. 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. d) a čl. 15 odst. 2 lze při oceňování zajišťovaného cenného papíru a zajišťovacího derivátu použít tento alternativní postup účtování:

a)

Jak cenný papír tak derivát se přecení a v rozvaze vykáží ve své tržní hodnotě ke konci každého čtvrtletí. Ve vztahu k čisté výši nerealizovaného zisku/ztráty ze zajišťovaného a zajišťovacího nástroje se použije tato asymetrická metoda oceňování: i) čistá nerealizovaná ztráta se vykáže ve výkazu zisku a ztráty na konci roku s tím, že se doporučuje amortizovat ji po zbývající dobu životnosti zajišťovaného nástroje, a ii) čistý nerealizovaný zisk se zaúčtuje na účtu přecenění a opačně se zapíše v následující den přecenění.

b)

Zajištění již vlastněného cenného papíru: pokud se průměrná pořizovací cena zajišťovaného cenného papíru odlišuje od tržní ceny tohoto cenného papíru v okamžiku vzniku zajištění, použije se tento způsob účtování: i) nerealizované zisky z cenného papíru k tomuto dni se zaúčtují na účet přecenění, zatímco nerealizované ztráty se vykáží ve výkazu zisku a ztráty, a ii) na změny v tržních hodnotách, které nastanou po dni vzniku zajišťovacího vztahu, se použijí ustanovení bodu a).

c)	Doporučuje se, aby zůstatková hodnota neamortizovaných prémií a diskontů ke dni zřízení zajištění byla amortizována po zbývající dobu životnosti zajišťovaného nástroje.

4.   Je-li ukončeno vedení zajišťovacího účetnictví, cenný papír a derivát nadále vedené v účetních knihách vykazujícího subjektu se ocení jako samostatné nástroje ke dni ukončení zajišťovacího účetnictví v souladu s obecnými pravidly, která stanoví tyto obecné zásady.

5.   Alternativní účtovací postup upravený v odstavci 3 lze použít pouze v případě, že jsou splněny všechny níže uvedené podmínky:

a)

Při vzniku zajištění existuje písemná dokumentace o zajišťovacím vztahu, cíli a strategii řízení rizik, které se zajištěním sledují. Tato dokumentace musí obsahovat: i) identifikaci derivátu použitého jako zajišťovací nástroj; ii) identifikaci příslušného zajišťovaného cenného papíru: iii) odhad účinnosti derivátu při vyrovnávání expozice plynoucí ze změn reálné hodnoty cenného papíru, které lze připsat riziku pohybu úrokových měr.

b)

Od zajištění se očekává vysoká účinnost a tuto účinnost je možné spolehlivě změřit. Je nutné hodnotit jak budoucí tak zpětnou účinnost zajištění. Doporučuje se, aby: i) budoucí účinnost byla měřena srovnáním minulých změn reálné hodnoty zajišťované položky s minulými změnami reálné hodnoty zajišťovacího nástroje nebo prokázáním vysoké statistické korelace mezi reálnou hodnotou zajišťované položky a reálnou hodnotou zajišťovacího nástroje a ii) se zpětná účinnost považovala za prokázanou tehdy, pokud se poměr mezi skutečným ziskem/ztrátou ze zajišťované položky a skutečnou ztrátou/ziskem ze zajišťovacího nástroje pohybuje v rozmezí 80–125 %.

6.   Pro zajišťování skupiny cenných papírů se použijí tato pravidla: cenné papíry s podobnou úrokovou měrou mohou být sdruženy a zajištěny jako skupina pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)	tyto cenné papíry mají obdobnou délku životnosti;

b)	tato skupina cenných papírů splňuje test budoucí i zpětné účinnosti;

c)	očekává se, že změna reálné hodnoty, kterou lze přičíst zajišťovanému riziku u každého jednotlivého cenného papíru z této skupiny, bude v přibližně stejném poměru k celkové změně reálné hodnoty, kterou lze přičíst zajišťovanému riziku u této skupiny cenných papírů.

Článek 11

Syntetické nástroje

1.   Nástroje spojené tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se zachycují a účtují odděleně od jiných nástrojů v souladu s obecnými ustanoveními, pravidly pro oceňování, zachycováním výnosů a zvláštními požadavky pro jednotlivé nástroje stanovenými v těchto obecných zásadách.

2.   Odchylně od čl. 3 písm. b), čl. 7 odst. 3, čl. 13 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 lze při oceňování syntetických nástrojů použít tento alternativní postup:

a)

nerealizované zisky a ztráty z nástrojů spojených tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se kompenzují na konci roku. V tomto případě se čisté nerealizované zisky účtují na účet přecenění. Čisté nerealizované ztráty, převyšují-li čisté zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se převedou do výkazu zisku a ztráty;

b)	cenné papíry držené v rámci syntetického nástroje se nevykazují jako součást celkového portfolia těchto cenných papírů, ale vykazují se odděleně;

c)	nerealizované ztráty převedené do výkazu zisku a ztráty na konci roku a odpovídající nerealizované zisky se v následujících letech odděleně amortizují.

3.   Skončí-li platnost jednoho ze spojených nástrojů nebo je-li tento nástroj prodán, nastane-li jeho splatnost či je-li uplatněn, nesmí vykazující subjekt nadále používat alternativní postup uvedený v odstavci 2, přičemž všechny neamortizované zisky z přecenění převedené do výkazu zisku a ztráty v minulých letech se okamžitě kompenzují.

4.   Alternativní postup uvedený v odstavci 2 lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)	jednotlivé nástroje jsou na základě strategie pro řízení rizik nebo investiční strategie spravovány a jejich výkon je hodnocen jako jeden spojený nástroj;

b)	jednotlivé nástroje jsou při prvním zachycení strukturovány a označeny jako syntetický nástroj;

c)	použití alternativního postupu vylučuje či podstatně snižuje možnost nesouladu v oceňování, jenž by vznikl, pokud by se obecná pravidla stanovená v těchto obecných zásadách uplatňovala na jednotlivé nástroje;

d)	dostupnost formální dokumentace umožňuje ověřit, že jsou splněny podmínky uvedené v písmenech a), b) a c).

Článek 12

Bankovky

1.   Za účelem provedení článku 49 statutu ESCB se bankovky členských států, jejichž měnou je euro, v držení národní centrální banky neúčtují jako bankovky v oběhu, ale jako zůstatky uvnitř Eurosystému. Postup pro zúčtování bankovek ostatních členských států, jejichž měnou je euro, je tento:

a)

národní centrální banka, která přijímá bankovky vydané jinou národní centrální bankou v národních měnových jednotkách eurozóny, oznámí denně emitující národní centrální bance hodnotu bankovek předložených k výměně, není-li příslušný denní objem nízký. Emitující národní centrální banka převede odpovídající platbu prostřednictvím TARGET2 přijímající národní centrální bance a

b)	emitující národní centrální banka upraví po obdržení uvedeného oznámení účetní položku „bankovky v oběhu“.

2.   Hodnota položky „bankovky v oběhu“ v rozvahách národních centrálních bank se vypočte jako výsledek tří složek:

a)

neupravená hodnota eurobankovek v oběhu (v případě národní centrální banky, která přijímá euro, včetně bankovek znějících na národní měnové jednotky eurozóny, které byly vydány do oběhu v roce přechodu na hotovostní euro), která se vypočte pomocí jedné z těchto dvou metod: Metoda A : B = P - D - N - S Metoda B : B = I - R - N přičemž: B je neupravená hodnota položky „bankovky v oběhu“ P je hodnota vyrobených bankovek nebo bankovek přijatých z tiskárny či od jiné národní centrální banky D je hodnota zničených bankovek N je hodnota národních bankovek emitující národní centrální banky v držení jiné národní centrální banky (zúčtovaných, ale dosud nerepatriovaných) I je hodnota bankovek vydaných do oběhu R je hodnota přijatých bankovek S je hodnota bankovek v zásobě;

b)	dochází-li k převodu vlastnického práva k bankovkám, jež souvisejí s Pilotním programem rozšířené správy zásob (ECI), odečte se výše neúročené pohledávky za bankou ECI, jež souvisí s ECI;

c)	plus/minus úpravy vyplývající z použití klíče pro přidělování bankovek.

KAPITOLA III

ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ

Článek 13

Zachycování výnosů

1.   Výnosy se zachycují podle těchto pravidel:

a)	realizované zisky a realizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty;

b)	nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale zachycují se přímo na účtu přecenění;

c)	pokud nerealizované ztráty převyšují zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, převedou se na konci roku do výkazu zisku a ztráty;

d)	nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s budoucími nerealizovanými zisky;

e)	nerealizované ztráty z jednotlivých cenných papírů, jednotlivých měn nebo zlata nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiných cenných papírů, jiných měn nebo jiného zlata;

f)	ztráty ze znehodnocení se na konci roku zaúčtují do výkazu zisku a ztráty a v následujících letech nesmějí být kompenzovány, ledaže by došlo ke snížení znehodnocení a toto snížení lze dát do souvislosti s pozorovatelnou událostí, která nastala poté, co bylo znehodnocení poprvé zaznamenáno.

2.   Prémie nebo diskonty při emisi nebo nákupu cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a amortizují se během zbývající doby splatnosti cenných papírů, buď podle lineární metody, nebo podle metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok od okamžiku nabytí.

3.   Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv (např. naběhlé úroky a amortizované prémie nebo diskonty znějící na cizí měnu) se na základě posledních dostupných sazeb vypočítávají a účtují denně. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv znějících na euro se vypočítají a účtují nejméně jednou za čtvrtletí. Časová rozlišení ostatních položek se vypočítají a účtují nejméně jednou za rok.

4.   Bez ohledu na to, jak často se časová rozlišení vypočítávají, avšak s výjimkami podle čl. 5 odst. 4 vykazují vykazující subjekty během čtvrtletí skutečnou hodnotu transakcí.

5.   Položky časového rozlišení v cizí měně se přepočtou pomocí směnného kurzu v den, kdy se zachycují, a ovlivní pozici dané měny.

6.   Položky časového rozlišení se mohou v průběhu roku vypočítat podle místních norem, tj. buď k poslednímu obchodnímu dni, nebo k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí. Na konci roku je však rozhodným dnem závazně 31. prosinec.

7.   V důsledku úbytků měny, které mění pozici dané měny, mohou vzniknout realizované kurzové zisky nebo ztráty.

Článek 14

Oceňování transakcí

1.   Při oceňování transakcí se uplatňují tato obecná pravidla:

a)	metoda průměrných pořizovacích cen se používá denně pro zlato, měnové nástroje a cenné papíry pro výpočet pořizovacích cen prodaných položek, přičemž se zohledňují pohyby směnného kurzu nebo cen;

b)	průměrné pořizovací kurzy/ceny aktiva/pasiva se snižují/zvyšují o nerealizované ztráty, které se zachycují ve výkazu zisku a ztráty na konci roku;

c)	při nabytí kupónových cenných papírů se částka kupónových výnosů ode dne splatnosti kupónu zaúčtuje jako zvláštní položka. V případě cenných papírů v cizí měně se zahrnuje do pozice dané cizí měny, ale nemá vliv na cenu aktiva pro účely stanovení průměrné ceny a neovlivní ani cenu dané měny.

2.   Na cenné papíry se uplatní tato zvláštní pravidla:

a)	transakce se účtují ve sjednané ceně a na finančních účtech se zachytí v pořizovací ceně;

b)	poplatky za úschovu a správu, poplatky za vedení běžného účtu a ostatní nepřímé náklady se nepovažují za náklady transakce a zahrnují se do výkazu zisku a ztráty. Nepovažují se za součást průměrných cen určitého aktiva;

c)	výnosy se zaúčtují brutto, přičemž se zvlášť vykazují nároky na náhradu srážek a jiných daní;

d)

pro účely výpočtu průměrné pořizovací ceny cenných papírů se buď i) pořizovací ceny všech nákupů provedených během dne přičtou ke stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena před uplatněním prodejů téhož dne, nebo ii) se jednotlivé nákupy a prodeje cenných papírů zachycují průběžně ve skutečném pořadí transakcí během dne, aby se zjistila revidovaná průměrná pořizovací cena.

3.   U zlata a cizích měn se uplatňují tato zvláštní pravidla:

a)	transakce v cizí měně, které nemění pozici v dané měně, se přepočtou na eura s použitím směnného kurzu platného buď ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání a neovlivňují pořizovací cenu cizí měny;

b)	transakce v cizí měně, které mění pozici dané měny, se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání transakce;

c)	má se za to, že vypořádání jistin z reverzních transakcí s cennými papíry v cizí měně nebo se zlatem nemění pozici dané měny či zlata;

d)	inkasa a platby v hotovosti se přepočtou ve směnném kurzu platném ke dni, kdy dochází k vypořádání;

e)

je-li dána dlouhá pozice, denní čisté přírůstky cizích měn a zlata se připočtou za denní průměr pořizovacích cen pro každou měnu a zlato k příslušnému stavu z předešlého dne, aby se zjistil nový vážený průměrný kurz nebo cena zlata. V případě netto prodejů se výpočet realizovaného zisku nebo ztráty zakládá na průměrných cenách dané měny nebo zlata z předešlého dne, takže průměrné ceny zůstávají stejné. Rozdíly v průměrném kurzu nebo ceně zlata mezi nákupy a prodeji, které byly uskutečněny během dne, vedou k realizovaným ziskům nebo ztrátám. U netto pasiv v cizí měně nebo ve zlatě se postupuje odpovídajícím způsobem obráceně. Tedy průměrné ceny položky pasiva jsou ovlivněny netto prodeji, zatímco netto nákupy snižují položku při stávajícím váženém průměru kurzu nebo ceny zlata a zapříčiní vznik realizovaných zisků či ztrát;

f)	náklady na transakce v cizích měnách a ostatní vedlejší náklady se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

KAPITOLA IV

ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE

Článek 15

Obecná pravidla

1.   Forwardové měnové transakce, forwardové části měnových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu se pro výpočet průměrné ceny měny a kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měny netto.

2.   Úrokové swapy, futures, dohody o forwardové úrokové míře, ostatní úrokové nástroje a opce se zúčtují a oceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.

3.   Zisky a ztráty z podrozvahových nástrojů se zachycují a účtují podobně jako u rozvahových nástrojů.

Článek 16

Forwardové měnové transakce

1.   Forwardové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za spotový kurz forwardové transakce. Realizované zisky a ztráty z prodejů se vypočítávají na základě průměrných cen měny ke dni sjednání transakce v souladu s denním započtením pro nákupy a prodeje.

2.   Rozdíly mezi spotovým a forwardovým kurzem je nutné časově rozlišit jako nákladové nebo výnosové úroky.

3.   Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.

4.   Forwardové transakce ovlivní pozici dané měny ode dne sjednání transakce ve spotovém kurzu.

5.   Forwardové položky se oceňují společně se spotovými položkami stejné měny, přitom se vyrovnávají rozdíly, které mohou vzniknout v rámci jedné měny. Čistá ztráta se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty, pokud překračuje zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění. Čistý zisk se připíše ve prospěch účtu přecenění.

Článek 17

Měnové swapy

1.   Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na rozvahové účty k příslušnému dni vypořádání.

2.   Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání ve spotovém kurzu transakce.

3.   Prodeje se zachycují ve spotovém kurzu transakce. Nevznikají tedy žádné zisky a ztráty.

4.   Rozdíl mezi spotovým a forwardovým kurzem je třeba jak pro prodeje, tak pro nákupy časově rozlišit jako úroky výnosové nebo nákladové.

5.   Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.

6.   Pozice cizí měny se změní pouze vlivem položek časového rozlišení znějících na cizí měnu.

7.   Forwardová část se oceňuje společně se související spotovou částí.

Článek 18

Futures

1.   Futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.

2.   Počáteční marže se zaúčtuje jako samostatné aktivum, pokud je poskytnuta v hotovosti. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze.

3.   Denní změny variační marže se zaúčtují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny. Stejný postup se uplatňuje ke dni ukončení obchodu bez ohledu na to, zda došlo k dodání. Pokud dojde k dodání, provede se zaúčtování nákupu nebo prodeje za tržní cenu.

4.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

Článek 19

Úrokové swapy

1.   Úrokové swapy se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.

2.   Běžné úrokové platby, přijaté nebo zaplacené, je třeba časově rozlišit. Platby za jednotlivé úrokové swapy se vypořádají v čisté výši, avšak naběhlý úrokový výnos a náklad se vykazuje v hrubé výši.

3.   Úrokové swapy se přeceňují jednotlivě a, pokud je třeba, přepočtou se na euro ve spotovém kurzu měny. Doporučuje se, aby nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se v následujících letech amortizovaly, aby se forwardové úrokové swapy začaly amortizovat ode dne valuty transakce a aby amortizace byla lineární. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.

4.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

Článek 20

Dohody o forwardové úrokové míře

1.   Dohody o forwardové úrokové míře se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.

2.   Vypořádací platby, které má ke dni vypořádání zaplatit jedna strana druhé, se zaúčtují ke dni vypořádání do výkazu zisku a ztráty. U těchto plateb se neprovádí časové rozlišení.

3.   U dohod o forwardové úrokové míře v cizích měnách ovlivní vypořádací platby pozici dané měny. Vypořádací platby se převedou na eura ve spotovém kurzu ke dni vypořádání.

4.   Všechny dohody o forwardové úrokové míře se přeceňují jednotlivě, a pokud je třeba, přepočtou se na eura ve spotovém kurzu měny. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.

5.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

Článek 21

Forwardové transakce s cennými papíry

Forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují pomocí jedné z těchto dvou metod:

1.

Metoda A: a) forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce; b) průměrná cena podkladového cenného papíru se nemění až do dne vypořádání; vlivy forwardových prodejů na zisk a ztrátu se vypočítávají ke dni vypořádání; c) ke dni vypořádání se pohledávky a závazky na podrozvahových účtech odúčtují opačnými zápisy a případný zůstatek na účtu přecenění se zapíše ve prospěch výkazu zisku a ztráty. Nakoupený cenný papír se zaúčtuje ve spotové ceně ke dni splatnosti (aktuální tržní cena), zatímco rozdíl oproti původní forwardové ceně se zaúčtuje jako realizovaný zisk nebo ztráta; d) v případě cenných papírů v cizí měně se nemění průměrná cena čisté měnové pozice, pokud vykazující subjekt má pozici v této měně. Pokud je dluhopis koupený na forward v měně, ve které vykazující subjekt nemá pozici, takže je tuto měnu nutné nakoupit, uplatňují se pravidla pro nákup cizích měn uvedená v čl. 14 odst. 3 písm. e); e) forwardové položky se oceňují nezávisle na forwardové tržní ceně po zbývající dobu trvání transakce. Ztráta z přecenění na konci roku se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty a zisk z přecenění se zapíše ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje.

2.

Metoda B: a) forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem; b) na konci čtvrtletí se provede přecenění cenného papíru na základě čisté pozice vyplývající z rozvahy a z prodejů téhož cenného papíru zachycených na podrozvahových účtech. Částka přecenění se rovná rozdílu mezi touto čistou pozicí přeceněnou tržní cenou a stejnou pozicí oceněnou průměrnou cenou rozvahové položky. Na konci čtvrtletí se forwardové nákupy musí přecenit metodou popsanou v článku 7. Výsledek přecenění se rovná rozdílu mezi spotovou cenou a průměrnou cenou závazků z nákupu; c) výsledek forwardového prodeje se zaúčtuje v účetním roce, ve kterém byl závazek přijat. Tento výsledek se rovná rozdílu mezi počáteční forwardovou cenou a průměrnou cenou rozvahové pozice, nebo průměrnou cenou podrozvahových závazků z nákupu, pokud není rozvahová pozice dostatečná, v době prodeje.

Článek 22

Opce

1.   Opce se zachycují na podrozvahové účty ode dne jejich sjednání do dne, kdy byly uplatněny či kdy skončila jejich platnost, v realizační ceně podkladového nástroje.

2.   Prémie v cizí měně se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání opce nebo ke dni vypořádání. Vyplacená prémie se zachycuje jako samostatné aktivum, obdržená prémie se zachycuje jako samostatné pasivum.

3.   Byla-li opce uplatněna, zachycuje se podkladový nástroj v rozvaze v realizační ceně po přičtení či odečtení původní výše prémie. Původní výše opční prémie se upraví o nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku.

4.   Není-li opce uplatněna, zachytí se výše opční prémie, upravená o nerealizované ztráty ke konci předchozího roku, ve výkazu zisku a ztráty, přičemž se přepočte ve směnném kurzu platném ke dni, kdy končí platnost opce.

5.   Pozici měny ovlivní denní variační marže u opcí typu futures, snížení hodnoty opční prémie na konci roku, přijetí nebo dodání podkladového nástroje v den, kdy byla opce uplatněna, nebo opční prémie v den skončení platnosti opce. Denní změny variační marže se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

6.   Každá opční smlouva se přecení jednotlivě. Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s nerealizovanými zisky z následujících období. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty z určité opce nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiné opce.

7.   Pro účely uplatňování odstavce 6 jsou tržními hodnotami kotované kurzy, jsou-li k dispozici z burzy, od obchodníka, makléře či od podobných subjektů. Nejsou-li kotované kurzy k dispozici, určí se tržní hodnota oceňovací metodou. Tato oceňovací metoda se používá konzistentně po delší dobu, přičemž bude možné prokázat, že poskytuje spolehlivé odhady cen, jichž by bylo dosaženo při skutečných tržních transakcích.

8.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

KAPITOLA V

ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

Článek 23

Formáty výkazů

1.   Národní centrální banky vykazují ECB údaje pro účely finančního výkaznictví Eurosystému v souladu s těmito obecnými zásadami.

2.   Formáty výkazů Eurosystému zahrnují všechny položky vymezené v příloze IV. Obsah položek v různých formátech rozvah je také popsán v příloze IV.

3.   Formáty různých zveřejňovaných finančních výkazů musí splňovat požadavky uvedené ve všech těchto přílohách:

a)   příloha V: konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná po skončení čtvrtletí;

b)   příloha VI: konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí;

c)   příloha VII: konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému.

KAPITOLA VI

ZVEŘEJŇOVANÉ ROČNÍ ROZVAHY A VÝKAZY ZISKU A ZTRÁTY

Článek 24

Zveřejňované rozvahy a výkazy zisku a ztráty

Doporučuje se, aby národní centrální banky upravily své zveřejňované roční rozvahy a výkazy zisku a ztráty v souladu s přílohou VIII a přílohou IX.

KAPITOLA VII

PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI

Článek 25

Obecná pravidla pro konsolidaci

1.   Konsolidované rozvahy Eurosystému obsahují veškeré položky rozvah ECB a národních centrálních bank.

2.   V rámci konsolidace je třeba dbát na dodržování konzistence mezi výkazy. Veškeré finanční výkazy Eurosystému se připravují na obdobném základě uplatněním stejných konsolidačních technik a postupů.

3.   Konsolidované rozvahy Eurosystému sestaví ECB. V rozvahách se respektuje potřeba jednotných účetních zásad a technik, shodných účetních období v Eurosystému a konsolidační úpravy vznikající z transakcí a položek uvnitř Eurosystému a zohlední se změny ve složení Eurosystému.

4.   Jednotlivé položky rozvahy s výjimkou zůstatků národních centrálních bank a ECB uvnitř Eurosystému se pro účely konsolidace sčítají.

5.   Zůstatky národních centrálních bank a ECB vůči třetím stranám se v rámci konsolidace vykazují brutto.

6.   Zůstatky uvnitř Eurosystému se vykazují v rozvahách ECB a národních centrálních bank v souladu s přílohou IV.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Vývoj, uplatňování a výklad pravidel

1.   Výbor ESCB pro účetnictví a měnové příjmy (AMICO) informuje Radu guvernérů prostřednictvím Výkonné rady o vývoji, používání a uplatňování pravidel pro účetnictví a finanční výkaznictví ESCB.

2.   Při výkladu těchto obecných zásad se přihlédne k přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Unie a obecně uznávaným mezinárodním účetním standardům.

Článek 27

Přechodná ustanovení

1.   Národní centrální banky přecení všechna finanční aktiva a pasiva ke dni, kdy se staly členy Eurosystému. Nerealizované zisky, které vznikly před tímto dnem nebo k tomuto dni, musí být odděleny od nerealizovaných zisků z přecenění, které případně vzniknou po tomto dni, a zůstávají u národních centrálních bank. Tržní ceny a kurzy, které národní centrální banky používají ve svých počátečních rozvahách při vstupu do Eurosystému, se považují za průměrnou cenu aktiv a pasiv těchto národních centrálních bank.

2.   Doporučuje se, aby nerealizované zisky, které vznikly před tím, než se národní centrální banka stala členem Eurosystému, nebo k tomuto dni, nebyly považovány za rozdělitelné v době přechodu, a měly by se zúčtovat jako realizovatelné nebo rozdělitelné v rámci transakcí, které nastanou po vstupu do Eurosystému.

3.   Kurzové zisky a ztráty z cizích měn a zlata a zisky a ztráty z přecenění na tržní hodnotu, jež vznikly z převodu aktiv z národních centrálních bank na ECB, se považují za realizované.

4.   Tímto článkem nejsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 30 statutu ESCB.

Článek 28

Zrušení

Obecné zásady ECB/2006/16 se zrušují. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.

Článek 29

Vstup v platnost

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 31. prosince 2010.

Článek 30

Určení

Tyto obecné zásady se vztahují na všechny centrální banky Eurosystému.

---

(1)  Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 1.

(2)  Viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---