EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie

Zpět na úvodní stránku EUR-Lex

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Dokument 52007AB0042

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. prosince 2007 na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (CON/2007/42)

Úř. věst. C 27, 31.1.2008, s. 1—5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

31.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. prosince 2007

na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání

(CON/2007/42)

(2008/C 27/01)

Úvod a právní základ

Dne 23. října 2007 obdržela Evropská centrální banka (ECB) žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 123 odst. 4 třetí větě Smlouvy o založení Evropského společenství, který je právním základem navrhovaného nařízení. Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je též založena na čl. 105 odst. 4 první odrážce Smlouvy ve spojení s článkem 106 Smlouvy, neboť navrhované nařízení se týká ochrany eurobankovek a euromincí. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1

Jak je uvedeno v důvodové zprávě k navrhovanému nařízení, ECB nedávno vydala doporučení ECB/2006/13 ze dne 6. října 2006 o přijetí některých opatření s cílem účinněji chránit eurobankovky proti padělání (2) (dále jen „doporučení ECB“). V tomto doporučení ECB zastává názor, že ačkoli trestní právo a trestní řízení obecně nespadají do pravomoci Společenství, může tomu tak být v případě, kdy je to nezbytné pro zajištění účinnosti práva Společenství (3). ECB konkrétně doporučila, že by Komise měla „zvážit předložení návrhu na rozšíření pravomoci národních analytických středisek a národních centrálních bank, které nejsou národními analytickými středisky, tak aby mohly zadržet identifikované a analyzované vzorky padělaných bankovek a současně také vyžadovat a legitimním způsobem přepravovat tyto padělané bankovky v rámci EU pro účely [testování podle] rámce [pro rozpoznávání padělků a třídění bankovek podle upotřebitelnosti prováděné úvěrovými institucemi a ostatními subjekty zpracovávajícími hotovost]. Především by se měl změnit čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1338/2001 a zároveň zrušit čl. 4 odst. 3. Přinejmenším by se měl změnit čl. 4 odst. 3, tak aby používání a zadržení padělaných bankovek jako důkazu v trestním řízení nebránilo plnému uplatňování čl. 4 odst. 2 s výjimkou případů, kdy s ohledem na množství a typ zadržených padělků není takové uplatňování možné“. V navrhovaném nařízení nejsou tato doporučení zohledněna.

1.2

ECB v zásadě vítá každé použití aktu prvního pilíře, který je přijat podle Smlouvy, k ochraně eura proti padělání a upřednostňuje jej před aktem třetího pilíře z oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, jelikož akty prvního pilíře představují jediný vhodný právní prostředek k ochraně eura proti padělání v rámci hospodářské a měnové unie Společenství (4).

2.   Konkrétní připomínky

2.1

Navrhované rozšíření působnosti názvu článku 4 nařízení (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (5), s cílem uložit povinnost předávat nové a staré třídy padělaných bankovek pro jiné účely než identifikaci částečně zohledňuje doporučení ECB. Navrhovaná změna čl. 4 odst. 2 však nebrání použití nebo uchování podezřelých padělaných bankovek v trestním řízení podle čl. 4 odst. 3, což je v rozporu s rozšířením působnosti názvu článku a ohrožuje účinnost změněného ustanovení. Uplatnění uvedeného ustanovení tak bude nadále zcela záviset na vnitrostátním trestním právu a na uvážení soudních orgánů či orgánů státního zastupitelství. Není vyloučené, že vzorky nových nebo zvlášť nebezpečných padělků by mohly být zjištěny v jedné zemi prostřednictvím jediného zajištění a že soudní orgány či orgány státního zastupitelství odmítnou jakékoli z těchto vzorků vydat pro účely testování nebo jim v takovém vydání bude bránit vnitrostátní trestní právo, čímž bude zmařen účel tohoto nového ustanovení. Jak je uvedeno v odstavci 2 doporučení ECB, ECB si nepřeje, aby byla dotčena práva podezřelého a obviněného v trestním řízení. V tomto ohledu je však rovnováha zájmů, kterou stanovilo nařízení (ES) č. 1338/2001 a kterou navrhované nařízení zachovává, narušena v neprospěch ochrany eura proti padělání. S cílem zajistit takovou ochranu by ECB a národní centrální banky měly mít zpravidla právo obdržet vzorky bankovek, které jsou používány nebo uchovávány jako důkaz v trestním řízení, s výjimkou případů, kdy to není možné s ohledem na množství a typ zajištěných padělků.

2.2

Jak je uvedeno v důvodové zprávě k navrhovanému nařízení, ECB již přijala rámec pro rozpoznávání padělků (6), který jsou národní centrální banky Eurosystému povinny provést ve svých vnitrostátních právních řádech. ECB tak učinila v rámci plnění svých úkolů podle čl. 106 odst. 1 Smlouvy a článku 16 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky s cílem zajistit důvěryhodnost a kvalitu eurobankovek v oběhu, a tím také důvěru veřejnosti v eurobankovky. Tato skutečnost by měla být ve větším rozsahu zohledněna v navrhované změně čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001, a to zapracováním výslovného odkazu na pravomoc ECB v oblasti stanovení standardů pro třídění, jak co se týče kontroly upotřebitelnosti eurobankovek, tak kontroly jejich pravosti, a na dosavadní práci Eurosystému v této oblasti.

2.3

Navrhovaná změna čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001 ukládá „úvěrovým institucím a všem ostatním institucím, které se účastní třídění a veřejné distribuce bankovek a mincí v rámci své profesionální činnosti“, povinnost zajistit, že jimi přijaté bankovky a mince projdou kontrolou pravosti a že padělky budou rozpoznány. Ačkoli účel této povinnosti je zřejmý a žádoucí, formulace „ostatní instituce, které se účastní třídění a veřejné distribuce bankovek a mincí v rámci své profesionální činnosti“ nezahrnuje jiné organizace, které provozují samoobslužná zařízení pro výdej eurobankovek veřejnosti, i když nejde o profesionální činnost. Praktické uplatňování rámce ECB na vnitrostátní úrovni skutečně odhalilo úzký rozsah tohoto pojmu, zejména pokud jde o obchodníky, kteří naplňují bankomaty („cash points“). Tento úzký rozsah, pokud jde o adresáty povinnosti stanovené v článku 6, může představovat mezeru, v důsledku které eurobankovky a euromince nebudou tříděny v souladu s postupy ECB a Komise, a to na újmu široké veřejnosti a úvěrových institucí v eurozóně, na něž se budou vztahovat přísnější standardy. Nejvhodnějším řešením by proto bylo širší vymezení.

2.4

Navrhovaným nařízením se do čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1338/2001 doplňuje ustanovení, které požaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy k uplatňování povinnosti úvěrových a jiných institucí zajistit, že eurobankovky a euromince projdou kontrolou pravosti a že padělky budou rozpoznány v souladu s postupy, které stanoví ECB a Komise. Členské státy by byly povinny tyto právní a správní předpisy přijmout nejpozději do 31. prosince 2009 a ihned o tom uvědomit ECB a Komisi. ECB se domnívá, že jelikož za stanovení postupů v souvislosti s uvedenou povinností odpovídají ECB a Komise, měly by lhůty pro jejich provedení stanovit právě ECB a Komise, a to jak z praktických, tak z právních důvodů. Z praktického hlediska vyžaduje ukládání lhůt odbornou znalost, co se týče know-how a schopností místních provozovatelů. Je třeba rovněž přihlédnout k nákladům na výrobu a pořízení požadovaných nových detektorů a k nákladům souvisejícím s přechodem na tyto detektory. Stanovení jediné lhůty podle navrhovaného nařízení by se proto mohlo ukázat jako neflexibilní. Z právního hlediska by měl být orgán, jenž má pravomoc stanovit postupy ve vztahu ke standardům pro třídění, jak co se týče kontroly upotřebitelnosti eurobankovek nebo euromincí, tak kontroly jejich pravosti, rovněž tím orgánem, jenž stanoví lhůty pro jejich uplatňování. Navrhuje se proto vypustit tuto lhůtu z navrhovaného nařízení a namísto toho stanovit, že lhůty k uplatňování této povinnosti v souladu s postupy, které stanoví ECB a Komise, by měly být stanoveny právě v těchto postupech.

2.5

Pokud jde o postavení mincí v působnosti nařízení na stejnou úroveň s bankovkami a s ohledem na svou pravomoc ve věcech týkajících se eurobankovek, by ECB chtěla upozornit na to, že by tento přístup mohl ohrozit drobné platby v členských státech, jelikož technická proveditelnost navrhovaného požadavku na kontrolu je v případě mincí – na rozdíl od bankovek – dosud nejistá.

2.6

Vzhledem k tomu, že není zcela jasné, zda odkaz v nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (7), na nařízení (ES) č. 1338/2001 je dynamickým odkazem, je zapotřebí dalšího návrhu nařízení, které rozšíří působnost navrhovaného nařízení (8) na členské státy mimo eurozónu, zejména pokud jde o změny článků 4 a 5. Nicméně v souvislosti s „postupy, které […] stanoví Evropská centrální banka“, na něž bude, jak je uvedeno výše, odkazovat čl. 6 odst. 1 změněného nařízení (ES) č. 1338/2001, má ECB nejlepší předpoklady rozhodovat o provádění svých postupů, které se týkají eurobankovek. V této souvislosti a s ohledem na omezení geografické oblasti, v níž je euro zákonným platidlem, ECB v červenci 2006 (9) rozhodla, že tyto postupy nabudou v nových zúčastněných členských státech účinnosti, jakmile tyto státy přijmou euro.

3.   Pozměňovací návrhy

Pokud by toto stanovisko vedlo ke změnám v navrhovaném nařízení, jsou v příloze obsaženy návrhy příslušných změn.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. prosince 2007.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  KOM(2007) 525 v konečném znění.

(2)  Úř. věst. C 257, 25.10.2006, s. 16.

(3)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. září 2005 ve věci Komise v. Rada C-176/03, Sb. rozh. 2005, s. I-7879 a rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2007 ve věci Komise v. Rada C-440/05, Sb. rozh. 2007, s. I-0000.

(4)  Viz též doporučení ECB/1998/7 ze dne 7. července 1998 o přijetí některých opatření na podporu právní ochrany eurobankovek a euromincí.

(5)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

(6)  Viz Rámec pro rozpoznávání padělků a třídění bankovek podle upotřebitelnosti prováděné úvěrovými institucemi a ostatními subjekty zpracovávajícími hotovost; dokument je k dispozici na internetové stránce ECB

www.ecb.int/pub/pdf/other/recyclingeurobanknotes2005cs.pdf

(7)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11.

(8)  Tak tomu bylo nedávno v případě jiných textů, kterými se měnily právní nástroje týkající se ochrany eura, tj. rozhodnutí Rady 2006/849/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se mění a rozšiřuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“) (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 28) a rozhodnutí Rady 2006/850/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/849, kterým se mění rozhodnutí 2001/923 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“), na nezúčastněné členské státy (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 30).

(9)  Viz dokument ECB „Přechodný režim pro provedení rámce pro navracení bankovek do oběhu v nových zúčastněných členských státech“, který je k dispozici na internetové stránce ECB

http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ recyclingeurobanknotesframework2006cs.pdf


PŘÍLOHA

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB  (1)

Změna č. 1

Čl. 1 odst. 1

Nařízení (ES) č. 1338/2001 se mění takto:

Nařízení (ES) č. 1338/2001 se mění takto:

1.

Článek 4 se mění takto:

1.

Článek 4 se mění takto:

a)

název článku se nahrazuje tímto:

a)

název článku se nahrazuje tímto:

„Povinnost předat padělané bankovky“,

„Povinnost předat padělané bankovky“,

b)

na konci odstavce 2 se přidává tato věta:

„Za účelem usnadnění kontroly pravosti obíhajících eurobankovek se povoluje přeprava padělaných bankovek mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie.“

b)

na konci odstavce 2 se přidává tato věta:

„Za účelem usnadnění kontroly pravosti obíhajících eurobankovek se povoluje přeprava padělaných bankovek mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie.“

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Odstavec 2 se uplatňuje tak, aby se tím nebránilo použití nebo uchování podezřelých padělaných bankovek jako důkazu v trestním řízení, a to s ohledem na množství a typ zajištěných padělků.“

Odůvodnění – viz odstavec 2.1 stanoviska

Změna č. 2

Čl. 1 odst. 3 písm. a)

3.

Článek 6 se mění takto:

3.

Článek 6 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Úvěrové instituce a všechny ostatní instituce, které se účastní třídění a veřejné distribuce bankovek a mincí v rámci své profesionální činnosti, včetně organizací, jejichž činnost spočívá ve výměně bankovek a mincí různých měn, například směnáren, jsou povinny zajistit, že všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, které hodlají vrátit do oběhu, projdou kontrolou pravosti a že padělky budou rozpoznány. Tato kontrola se provádí v souladu s postupy, které v případě bankovek stanoví Evropská centrální banka a v případě mincí Komise.

Instituce uvedené v prvním pododstavci jsou povinny stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky. Ihned je předají příslušným vnitrostátním orgánům.“

„1.   Úvěrové instituce a všechny ostatní instituce, které se účastní třídění a veřejné distribuce bankovek a mincí v rámci své profesionální činnosti, včetně:

organizací, jejichž profesionální činnost spočívá ve výměně bankovek a mincí různých měn, například směnáren, a

obchodníků a jiných hospodářských subjektů, jako jsou kasina, které se v rámci vedlejší činnosti zabývají tříděním a veřejnou distribucí bankovek prostřednictvím bankomatů,

jsou povinny zajistit, že všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, které hodlají vrátit do oběhu, projdou kontrolou pravosti a že padělky budou rozpoznány. TatoTyto kontrolya se provádějí v souladu s postupy, které v případě bankovek stanoví Evropská centrální banka a v případě mincí Komise, a to podle jejich příslušných pravomocí a s přihlédnutím ke zvláštnostem eurobankovek na straně jedné a mincí na straně druhé.

Instituce, obchodníci a jiné hospodářské subjekty uvedené v prvním pododstavci jsou povinny stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky. Ihned je předají příslušným vnitrostátním orgánům.“

Odůvodnění – viz odstavec 2.3 stanoviska

Změna č. 3

Čl. 1 odst. 3 písm. b)

b)

na konci odstavce 3 se přidává tento pododstavec:

b)

na konci odstavce 3 se přidává tento pododstavec:

„Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce musí být právní a správní předpisy k uplatňování odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku přijaty nejpozději 31. prosince 2009. O jejich přijetí členské státy ihned uvědomí Komisi a Evropskou centrální banku.“

„Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce musí být právní a správní předpisy k uplatňování postupů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku přijaty nejpozději 31. prosince 2009 ve lhůtách stanovených v těchto postupech. O jejich přijetí členské státy ihned uvědomí Komisi a Evropskou centrální banku.“

Odůvodnění – viz odstavec 2.4 stanoviska

Změna č. 4

Článek 2

Toto nařízení platí ve zúčastněných členských státech vymezených v čl. 1 první odrážce nařízení Rady (ES) č. 974/98. (14)

Toto nařízení platí ve zúčastněných členských státech vymezených v čl. 1 první odrážce nařízení Rady (ES) č. 974/98 (14).

Postupy uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001 platí v zúčastněných členských státech tak, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 3 druhém pododstavci.

(14)

Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

(14)

Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

Odůvodnění – viz odstavec 2.5 stanoviska


(1)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnutím jsou vyznačeny části textu, které ECB navrhuje vypustit.


Nahoru