1.1

Tento jednací řád doplňuje Smlouvu o fungování Evropské unie a statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Aniž je dotčen článek 1.2, výrazy použité v tomto jednacím řádu mají stejný význam jako ve Smlouvě a ve statutu.

1.2

Výrazy „zúčastněný členský stát“, „vnitrostátní příslušný orgán“ a „vnitrostátní pověřený orgán“ mají stejný význam jako v nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (3).

5a.1

Rada guvernérů přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy, který se zveřejňuje na internetových stránkách ECB.

5a.2

Každý guvernér zajistí, aby osoby, které ho doprovázejí ve smyslu článku 3.2, jakož i jeho náhradníci ve smyslu článku 3.3 podepsali prohlášení o dodržování kodexu chování před tím, než se zúčastní zasedání Rady guvernérů.“

9.1

Rada guvernérů zřizuje a ruší výbory. Tyto výbory pomáhají rozhodovacím orgánům ECB při plnění jejich úkolů a podávají zprávy Radě guvernérů prostřednictvím Výkonné rady.

9.2

Pokud jde o politické otázky týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, podávají výbory, které pomáhají při plnění úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013, zprávy Radě dohledu, popřípadě Radě guvernérů. Rada dohledu v souladu s vlastními postupy pověří místopředsedu, aby o veškeré této činnosti prostřednictvím Výkonné rady podával zprávy Radě guvernérů.

9.3

Výbory tvoří nejvýše dva členové z každé národní centrální banky Eurosystému jmenovaní příslušným guvernérem a nejvýše dva členové z ECB jmenovaní Výkonnou radou.

9.4

Napomáhají-li výbory rozhodovacím orgánům ECB při plnění úkolů, jež byly ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, skládají se z jednoho člena z centrální banky a jednoho člena z vnitrostátního příslušného orgánu každého zúčastněného členského státu, jmenovaných příslušným guvernérem po konzultaci s vnitrostátním příslušným orgánem v případech, kdy vnitrostátním příslušným orgánem není centrální banka.

9.5

Rada guvernérů vymezí působnost výborů a jmenuje jejich předsedy. Předsedou je zpravidla jmenován zaměstnanec ECB. Rada guvernérů a Výkonná rada jsou oprávněny od výborů vyžadovat, aby vypracovaly studie k určitým tématům. Úkoly sekretariátu výborů zajišťuje ECB.

9.6

Každá národní centrální banka mimo Eurosystém může jmenovat až dva zaměstnance, aby se účastnili zasedání výboru, jedná-li se o záležitosti spadající do pravomoci Generální rady a považují-li to předseda výboru a Výkonná rada za vhodné.

9.7

Zástupci jiných orgánů a institucí Unie a třetí osoby mohou být rovněž přizvány k účasti na zasedání výboru, považují-li to předseda výboru a Výkonná rada za vhodné.“

„11.3

Výkonná rada přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy a zaměstnance ECB, který se zveřejňuje na internetových stránkách ECB.“

13b.1

Rada dohledu se skládá z předsedy, místopředsedy, čtyř zástupců ECB a jednoho zástupce vnitrostátního příslušného orgánu v každém zúčastněném členském státě. Všichni členové Rady dohledu jednají v zájmu Unie jako celku.

13b.2

Není-li vnitrostátním příslušným orgánem zúčastněného členského státu centrální banka, může být příslušný člen Rady dohledu doprovázen zástupcem z centrální banky příslušného členského státu. Pro účely hlasování se zástupci jednoho členského státu považují za jednoho člena.

13b.3

Rada guvernérů po vyslechnutí Rady dohledu přijme návrh na jmenování předsedy a místopředsedy Rady dohledu, který se předkládá Evropskému parlamentu ke schválení.

13b.4

Pracovněprávní podmínky pro předsedu Rady dohledu, zejména jeho plat, důchod a jiné dávky sociálního zabezpečení, jsou předmětem smlouvy s ECB a stanoví je Rada guvernérů.

13b.5

Funkční období místopředsedy Rady dohledu je pětileté a opakované jmenování není možné. Funkční období skončí nejpozději uplynutím jeho mandátu člena Výkonné rady.

13b.6

Na návrh Výkonné rady jmenuje Rada guvernérů do Rady dohledu čtyři zástupce ECB, kteří nesmějí vykonávat úkoly bezprostředně související s měnovou politikou.

i)

Do 31. října 2014 se má za to, že rozhodnutí je přijato, pokud pro něj hlasuje alespoň 50 % členů Rady dohledu, kteří zastupují alespoň 74 % celkového počtu vážených hlasů a 62 % celkového počtu obyvatel.

ii)

Od 1. listopadu 2014 se má za to, že rozhodnutí je přijato, pokud pro něj hlasuje alespoň 55 % členů Rady dohledu, kteří zastupují alespoň 65 % celkového počtu obyvatel. Blokační menšina musí sestávat alespoň z minimálního počtu členů Rady dohledu, kteří zastupují 35 % celkového počtu obyvatel, a jednoho dalšího člena; při nedodržení tohoto počtu je kvalifikované většiny dosaženo.

iii)

Pokud o to zástupce vnitrostátního příslušného orgánu nebo zástupce ECB v Radě dohledu požádá, má se od 1. listopadu 2014 do 31. března 2017 za to, že rozhodnutí je přijato, pokud pro něj hlasuje alespoň 50 % členů Rady dohledu, kteří zastupují alespoň 74 % celkového počtu vážených hlasů a 62 % celkového počtu obyvatel.

iv)

Každý ze čtyř zástupců ECB jmenovaných Radou guvernérů má hlas, jehož váha odpovídá váze mediánového hlasu zástupců vnitrostátních příslušných orgánů zúčastněných členských států, jež se vypočte podle metody vymezené v příloze.

v)

Hlasy předsedy a místopředsedy mají nulovou váhu a počítají se pouze při vymezení většiny, pokud se týká počtu členů Rady dohledu.

13e.1

Rada dohledu přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy, který se zveřejňuje na internetových stránkách ECB.

13e.2

Každý člen zajistí, aby osoby, které ho doprovázejí, náhradníci a zástupci národní centrální banky, pokud vnitrostátní příslušný orgán není centrální bankou, podepsali prohlášení o dodržování kodexu chování před tím, než se zúčastní zasedání Rady dohledu.

13g.1

Rada dohledu navrhuje Radě guvernérů konečné návrhy rozhodnutí pro účely plnění úkolů uvedených v článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 spolu s vysvětlivkami, které vymezují pozadí a hlavní důvody, z nichž návrh rozhodnutí vychází. Tyto návrhy rozhodnutí se současně předávají vnitrostátním příslušným orgánům dotčených zúčastněných členských států spolu s informací o lhůtě, která byla dána Radě guvernérů v souladu s článkem 13g.2.

13g.2

Návrh rozhodnutí ve smyslu článku 13g.1 se považuje za přijatý, pokud Rada guvernérů nevznese námitky ve lhůtě deseti pracovních dnů. V mimořádných situacích Rada dohledu vymezí přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 48 hodin. Rada guvernérů všechny námitky písemně zdůvodní. Rozhodnutí se předává Radě dohledu a vnitrostátním příslušným orgánům dotčených členských států.

13g.3

Zúčastněný členský stát mimo eurozónu informuje ECB o odůvodněném nesouhlasu s návrhem rozhodnutí Rady dohledu do pěti pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí podle článku 13g.1. Prezident ECB předá odůvodněný nesouhlas bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Při rozhodování o dané věci ve lhůtě pěti pracovních dnů od doručení informace o odůvodněném nesouhlasu Rada guvernérů v plném rozsahu zohlední důvody obsažené v posudku vypracovaném Radou dohledu. Rozhodnutí se s písemným odůvodněním předává Radě dohledu a vnitrostátnímu příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

13g.4

Zúčastněný členský stát mimo eurozónu informuje ECB o odůvodněném nesouhlasu s námitkou Rady guvernérů proti návrhu rozhodnutí Rady dohledu do pěti pracovních dnů od obdržení této námitky podle článku 13g.2. Prezident ECB předá odůvodněný nesouhlas bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Rada guvernérů vydá své stanovisko k odůvodněnému nesouhlasu, který vyjádřil členský stát, do 30 dnů a s odůvodněním potvrdí nebo vezme zpět svou námitku. Rozhodnutí o potvrzení nebo zpětvzetí námitky Rady guvernérů se předává vnitrostátnímu příslušnému orgánu dotčeného členského státu. Pokud Rada guvernérů vezme námitku zpět, má se za to, že návrh rozhodnutí Rady dohledu je přijat dnem zpětvzetí této námitky.

13h.1

Pokud vnitrostátní příslušný nebo pověřený orgán oznámí ECB svůj záměr uplatňovat požadavky týkající se kapitálových rezerv nebo jakákoli další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013, předává se oznámení, které obdržel tajemník Rady dohledu, bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází z podnětu a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury, Rada guvernérů o této věci rozhodne do tří pracovních dnů. Má-li Rada guvernérů námitky vůči oznámenému opatření, písemně je odůvodní dotčenému vnitrostátnímu příslušnému nebo pověřenému orgánu do pěti pracovních dnů od oznámení ECB.

13h.2

Má-li Rada guvernérů na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází z podnětu a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury, záměr uplatňovat vyšší požadavky týkající se kapitálových rezerv nebo má-li záměr uplatňovat přísnější opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, oznámí tento záměr dotčenému vnitrostátnímu příslušnému nebo pověřenému orgánu alespoň deset pracovních dnů před přijetím tohoto rozhodnutí. Vyrozumí-li dotčený vnitrostátní příslušný nebo pověřený orgán ECB písemně o své odůvodněné námitce do pěti pracovních dnů od přijetí tohoto oznámení, předává se oznámení, které obdržel tajemník Rady dohledu, bezodkladně Radě guvernérů a Radě dohledu. Rada guvernérů o věci rozhodne na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází z podnětu a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury. Rozhodnutí se předává dotčenému vnitrostátnímu příslušnému nebo pověřenému orgánu.

13h.3

Rada guvernérů má právo schvalovat, vznášet námitky nebo měnit návrhy Rady dohledu ve smyslu článku 13h.1 a článku 13h.2. Rada guvernérů má rovněž právo požadovat, aby Rada dohledu předložila návrh ve smyslu článku 13h.1 a článku 13h.2 nebo aby provedla určitou analýzu. Pokud Rada dohledu v návaznosti na tento požadavek nepředloží žádné návrhy, může rozhodnutí v případě neexistence návrhu Rady dohledu přijmout Rada guvernérů, která při tom zohlední příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury.

13k.1

ECB provádí úkoly, které jsou jí svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů.

13k.2

ECB přijme veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby funkce měnové politiky a funkce dohledu byly odděleny.

13k.3

Oddělení funkce měnové politiky a funkce dohledu nevylučuje, aby si tyto dvě funkční oblasti vyměňovaly informace nezbytné pro splnění úkolů ECB a ESCB.

13l.1

Zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu, se konají odděleně od pravidelných zasedání Rady guvernérů a mají samostatný pořad jednání.

13l.2

Na návrh Rady dohledu sestavuje Výkonná rada předběžný pořad jednání a zasílá jej spolu se souvisejícími dokumenty, které připravila Rada dohledu, členům Rady guvernérů a dalším oprávněným účastníkům nejméně osm dnů před příslušným zasedáním. To neplatí v mimořádných případech, kdy Výkonná rada jedná přiměřeně okolnostem.

13l.3

Před tím, než vznese námitku vůči návrhu rozhodnutí, který připravila Rada dohledu a který je určen vnitrostátním příslušným orgánům ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech mimo eurozónu, konzultuje Rada guvernérů ECB guvernéry národních centrálních bank mimo Eurosystém ze zúčastněných členských států. Stejně se postupuje i v případě, kdy dotčené vnitrostátní příslušné orgány informují Radu guvernérů o svém odůvodněném nesouhlasu s takovým návrhem rozhodnutí Rady dohledu.

13l.4

Není-li v této kapitole stanoveno jinak, platí obecná ustanovení o zasedání Rady guvernérů obsažená v kapitole I i pro zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu.

13m.1

Pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře ECB a zaměstnancům ECB zahrnuje úkoly v oblasti dohledu. Výkonná rada k této vnitřní struktuře konzultuje předsedu a místopředsedu Rady dohledu. Články 10 a 11 se použijí přiměřeně.

13m.2

Rada dohledu může po dohodě s Výkonnou radou zřizovat a rušit dočasné dílčí struktury, kterými jsou například pracovní skupiny nebo skupiny pro plnění určitého úkolu. Tyto dočasné dílčí struktury napomáhají při plnění úkolů v oblasti dohledu a podávají zprávy Radě dohledu.

13m.3

Prezident ECB po konzultaci s předsedou Rady dohledu jmenuje tajemníka Rady dohledu a řídícího výboru z řad zaměstnanců ECB. Tajemník je předsedovi a v jeho nepřítomnosti místopředsedovi nápomocen při přípravě zasedání Rady dohledu a odpovídá za pořízení zápisu z těchto jednání.

13m.4

Při přípravě zasedání Rady guvernérů, pokud se týká úkolů v oblasti dohledu, tajemník postupuje v součinnosti s tajemníkem Rady guvernérů a odpovídá za pořízení zápisu z těchto jednání.

13o.1

Prezident ECB na návrh Rady dohledu jmenuje a odvolává zástupce ECB v radě orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví podle čl. 40 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (4).

13o.2

Prezident jmenuje druhého zástupce v radě orgánů dohledu Evropského orgánu dohledu, který má odborné znalosti týkající se úkolů centrálního bankovnictví.

„15.1

Před koncem každého účetního roku přijímá Rada guvernérů na návrh Výkonné rady, předložený v souladu se všemi zásadami stanovenými Radou guvernérů, rozpočet ECB na následující účetní rok. Výdaje související s úkoly v oblasti dohledu jsou v rozpočtu samostatně identifikovatelné a konzultují se s předsedou a místopředsedou Rady dohledu.“

„17.5

Aniž je dotčen článek 43 druhý odstavec a článek 46.1 první odrážka statutu, přijímá stanoviska ECB Rada guvernérů. Avšak za mimořádných okolností a jestliže alespoň tři guvernéři nevyjádří přání ponechat Radě guvernérů pravomoc přijímat určitá stanoviska, může stanoviska ECB přijímat Výkonná rada v souladu s připomínkami Rady guvernérů a při zachování práv součinnosti Generální rady. Výkonná rada je oprávněna dokončit stanoviska ECB, která se týkají velmi technických záležitostí, a zapracovávat věcné změny či opravy. Stanoviska ECB podepisuje prezident. Rada guvernérů může v případě stanovisek ECB přijímaných v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi konzultovat Radu dohledu.“

„17.8

Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (5) se použije na právní akty uvedené v článku 34 statutu.

17a.1

Není-li v nařízeních, jež ECB přijme na základě nařízení (EU) č. 1024/2013, a v tomto článku stanoveno jinak, použije se článek 17 na právní nástroje ECB související s úkoly v oblasti dohledu.

17a.2

Obecné zásady ECB související s úkoly v oblasti dohledu podle čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1024/2013 přijímá Rada guvernérů a poté je oznamuje a jménem Rady guvernérů podepisuje prezident. Oznámení vnitrostátním příslušným orgánům lze poslat faxem, elektronickou poštou nebo telexem, anebo v tištěné podobě.

17a.3

Pokyny ECB související s úkoly v oblasti dohledu podle čl. 6 odst. 3, čl. 6 odst. 5 písm. a), čl. 7 odst. 1, čl. 7 odst. 4, čl. 9 odst. 1 a čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013 přijímá Rada guvernérů a poté je oznamuje a jménem Rady guvernérů podepisuje prezident. Musí obsahovat odůvodnění. Oznámení vnitrostátním orgánům příslušným k dohledu nad úvěrovými institucemi lze poslat faxem, elektronickou poštou nebo telexem, anebo v tištěné podobě.

17a.4

Rozhodnutí ECB ve vztahu k dohlíženým subjektům a subjektům, které podaly žádost o povolení k přístupu k činnosti úvěrové instituce, přijímá Rada guvernérů a jejím jménem je podepisuje prezident. Poté se oznamují osobám, kterým jsou určena.“

„23.1

Jednání rozhodovacích orgánů ECB a všech výborů či skupin jimi zřízených, jakož i jednání Rady dohledu, jejího řídícího výboru a všech jejích dočasných dílčích struktur jsou důvěrná, pokud Rada guvernérů nezmocní prezidenta, aby výsledky jejich jednání zveřejnil. Před tím, než učiní takové rozhodnutí ohledně jednání Rady dohledu, jejího řídícího výboru a všech jejích dočasných dílčích struktur, konzultuje prezident předsedu Rady dohledu.“

23a.1

Členové Rady dohledu, řídícího výboru a všech dílčích struktur zřízených Radou dohledu jsou i po skončení svých funkcí povinni zachovávat služební tajemství ve smyslu článku 37 statutu.

23a.2

Pozorovatelé nemají přístup k důvěrným informacím týkajícím se jednotlivých institucí.

23a.3

Dokumenty vypracované Radou dohledu, řídícím výborem a všemi dočasnými dílčími strukturami zřízenými Radou dohledu jsou dokumenty ECB, a označují se proto jako tajné a zachází se s nimi v souladu s článkem 23.3.“