EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie
Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 02003R1745-20161214
Regulation (EC) No 1745/2003 of the European Central Bank of 12 September 2003 on the application of minimum reserves (ECB/2003/9)
Konsolidovaný text: Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9)
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9)
Již není platné
2003R1745 — CS — 14.12.2016 — 004.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (Úř. věst. L 250 2.10.2003, s. 10) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 1052/2008 ze dne 22. října 2008, |
L 282 |
14 |
25.10.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1358/2011 ze dne 14. prosince 2011, |
L 338 |
51 |
21.12.2011 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1376/2014 ze dne 10. prosince 2014, |
L 366 |
79 |
20.12.2014 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/1705 ze dne 9. září 2016, |
L 257 |
10 |
23.9.2016 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 1745/2003
ze dne 12. září 2003
o uplatňování minimálních rezerv
(ECB/2003/9)
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení se:
— „zúčastněným členským státem“ rozumí členský stát EU, který přijal euro v souladu se Smlouvou,
— „zúčastněnou národní centrální bankou“ rozumí národní centrální banka zúčastněného členského státu,
— „Eurosystémem“ rozumí ECB a zúčastněné národní centrální banky,
— „institucí“ rozumí právní subjekt v zúčastněném členském státě, kterému může ECB podle čl. 19 odst. 1 statutu uložit povinnost držet minimální rezervy,
— „účtem minimálních rezerv“ rozumí účet instituce u zúčastněné národní centrální banky, jehož denní konečný zůstatek je rozhodující pro povinnosti minimálních rezerv instituce,
— „povinností minimálních rezerv“ rozumí povinnost instituce držet minimální rezervy na účtech minimálních rezerv u zúčastněných národních centrálních bank,
— „sazbou minimálních rezerv“ rozumí procentní podíl, který může být určen podle článku 4 pro každou položku základu pro stanovení minimálních rezerv,
— „udržovacím obdobím“ rozumí období, pro něž se vypočítává dodržování povinnosti minimálních rezerv a po které musí být drženy minimální rezervy na účtech minimálních rezerv,
— „denním konečným zůstatkem“ rozumí zůstatek k časovému okamžiku, kdy byly uzavřeny všechny platby a účetní záznamy související s možným přístupem ke stálým facilitám Eurosystému,
— „obchodním dnem národní centrální banky“ rozumí každý den, kdy je zúčastněná národní centrální banka otevřena pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému,
— „rezidentem“ rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je rezidentem některého ze zúčastněných členských států ve smyslu čl. 1 bodu 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou ( 1 ),
— „reorganizačními opatřeními“ rozumějí opatření, kterými má být zachována nebo obnovena finanční situace instituce a která se mohou dotknout stávajících práv třetích osob, včetně opatření, která mohou vést k zastavení plateb, zastavení vymáhacích opatření nebo ke snížení pohledávek,
— „likvidačním řízením“ rozumí postup týkající se instituce, který vyžaduje účast soudních nebo jiných příslušných orgánů zúčastněného členského státu s cílem realizovat pod dohledem těchto orgánů aktiva instituce, včetně případů, v nichž řízení končí vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením,
— „fúzí“ rozumí operace, při které jedna nebo více úvěrových institucí („fúzující instituce“) převádějí v důsledku zrušení bez likvidace veškerá svá aktiva a pasiva na jinou úvěrovou instituci („nabývající instituce“), kterou může být nově založená úvěrová instituce,
— „rozdělením“ rozumí operace, při které jedna úvěrová instituce („rozdělovaná instituce“) převádí v důsledku zrušení bez likvidace veškerá svá aktiva a pasiva na více než jednu instituci („přijímající instituce“), kterými mohou být nově založené úvěrové instituce.
Článek 2
Instituce s povinností minimálních rezerv
1. Povinnost minimálních rezerv se vztahuje na tyto kategorie institucí:
a) úvěrové instituce ve smyslu čl. 1 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 2 ), kromě zúčastněných národních centrálních bank;
b) pobočky ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice 2000/12/ES úvěrových institucí ve smyslu čl. 1 odst. 1 prvního pododstavce téže směrnice, kromě zúčastněných národních centrálních bank; zahrnují rovněž pobočky úvěrových institucí, jejichž sídlo ani ústředí se nenachází v zúčastněném členském státě.
Na pobočky úvěrových institucí usazených v zúčastněných členských státech, které se nacházejí mimo zúčastněné členské státy, se povinnost minimálních rezerv nevztahuje.
2. Aniž je instituce povinna podat jakoukoli žádost, je zproštěna povinnosti minimálních rezerv od začátku udržovacího období, ve kterém jí bylo odebráno povolení nebo se ho vzdala nebo ve kterém proti ní bylo soudním orgánem nebo jiným příslušným orgánem zúčastněného členského státu zahájeno likvidační řízení.
ECB může na základě rovného zacházení zprostit povinnosti minimálních rezerv tyto instituce:
a) instituce, v nichž jsou prováděna reorganizační opatření;
b) instituce, vůči nimž Společenství či členský stát podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy zavedly opatření spočívající ve zmrazení peněžních prostředků či jiná opatření, jež omezují užívání jejich peněžních prostředků, nebo jejichž přístup k operacím na volném trhu nebo ke stálým facilitám Eurosystému byl na základě rozhodnutí Rady guvernérů ECB pozastaven či zrušen;
c) instituce, u nichž by uložením povinnosti minimálních rezerv nebylo dosaženo cílů systému minimálních rezerv ECB. Při rozhodování o každé výjimce bere ECB v úvahu jedno nebo více z těchto kritérií:
i) instituce je oprávněna plnit pouze funkce zvláštního účelu,
ii) instituce nesmí aktivně vykonávat bankovní činnost v hospodářské soutěži s jinými úvěrovými institucemi,
iii) instituce má právní povinnost mít všechny své vklady účelově vázány pro regionální nebo mezinárodní rozvojovou pomoc.
3. ECB zveřejňuje seznam institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv. ECB dále zveřejňuje seznam institucí zproštěných povinnosti minimálních rezerv z jiných důvodů, než že se na ně vztahují:
a) reorganizační opatření;
b) zmrazení peněžních prostředků nebo jiná opatření, jež omezují užívání peněžních prostředků instituce, zavedená Společenstvím či členským státem podle čl. 60 odst. 2 Smlouvy, nebo rozhodnutí Rady guvernérů ECB, na jehož základě byl pozastaven či zrušen přístup instituce k operacím na volném trhu nebo ke stálým facilitám Eurosystému.
Instituce se mohou na tyto seznamy spoléhat při zjišťování, zda mají závazky vůči jiné instituci, která je sama povinna držet minimální rezervy. Tyto seznamy nejsou rozhodující, pokud jde o povinnost instituce držet minimální rezervy podle článku 2.
Článek 3
Základ pro stanovení minimálních rezerv
1. Základ pro stanovení minimálních rezerv instituce zahrnuje následující závazky (ve smyslu rámce ECB pro výkaznictví stanoveného v nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ( 3 )), které vznikají přijetím peněžních prostředků:
a) vklady; a
b) emitované dluhové cenné papíry.
Pokud má instituce závazky vůči pobočce téhož subjektu nebo vůči sídlu či ústředí téhož subjektu, které se nacházejí mimo zúčastněné členské státy, zahrne takové závazky do základu pro stanovení minimálních rezerv.
2. Ze základu pro stanovení minimálních rezerv se vyjímají tyto závazky:
a) závazky vůči jakékoli jiné instituci, která není uvedena na seznamu institucí, jež jsou zproštěny povinnosti minimálních rezerv v souladu s čl. 2 odst. 3; a
b) závazky vůči ECB nebo zúčastněné národní centrální bance.
2a. Pokud jde o kategorii závazků „vklady“ uvedenou v odst. 1 písm. a), vynětí podle odstavce 2 se provede takto: instituce prokáže příslušné zúčastněné národní centrální bance výši závazků uvedených v odst. 2 písm. a) a b) a prokázaná částka se odečte od základu pro stanovení minimálních rezerv.
Pokud jde o kategorii závazků „emitované dluhové cenné papíry“ uvedenou v odst. 1 písm. b), vynětí podle odstavce 2 se provede tak, že se příslušná částka odečte od základu pro stanovení minimálních rezerv takto:
a) instituce prokáže příslušné zúčastněné národní centrální bance výši závazků uvedených v odst. 2 písm. a) a b) a prokázaná částka se odečte od základu pro stanovení minimálních rezerv;
b) není-li instituce schopna příslušné zúčastněné národní centrální bance prokázat výši závazků uvedených v odst. 2 písm. a) a b), uplatní tato instituce na hodnotu zůstatku dluhových cenných papírů, které vydala a které mají původní splatnost do dvou let včetně, standardní odpočet uveřejněný na internetových stránkách ECB.
3. Základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období vypočte instituce na základě údajů za měsíc předcházející o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná. Základ pro stanovení minimálních rezerv vykáže instituce příslušné zúčastněné národní centrální bance ve smyslu výkaznictví ►M4 ————— ◄ ECB podle ►M3 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ .
4. Pro instituce, kterým byla povolena výjimka stanovená v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ( 4 ) („instituce ve zbytkové části“), se základ pro stanovení minimálních rezerv pro dvě po sobě následující udržovací období, počínaje udržovacím obdobím, které začíná třetím měsícem po skončení čtvrtletí, vypočte na základě údajů z konce čtvrtletí vykázaných v souladu s bodem 4 části 1 přílohy III nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Tyto instituce nahlašují své minimální rezervy podle článku 5.
Článek 4
Sazby minimálních rezerv
1. Pro následující kategorie závazků (ve smyslu rámce ECB pro výkaznictví ►M4 ————— ◄ podle ►M3 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ ) platí sazba minimálních rezerv 0 %:
a) vklady s dohodnutou splatností delší než dva roky;
b) vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky;
c) repo operace;
d) emitované dluhové cenné papíry s původní splatností delší než dva roky.
2. Pro všechny ostatní závazky zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv platí sazba minimálních rezerv 1 %.
Článek 5
Výpočet a nahlašování minimálních rezerv
1. Výše minimálních rezerv, které má instituce držet během určitého udržovacího období, se vypočte vynásobením každé relevantní položky základu pro stanovení minimálních rezerv pro dané období sazbami minimálních rezerv podle článku 4. Výše povinných minimálních rezerv, jak ji určí příslušná zúčastněná národní centrální banka a daná instituce postupy uvedenými v tomto článku, je základem i) pro úročení držených požadovaných minimálních rezerv a ii) pro zjištění, zda daná instituce dodržuje povinnost držet požadovanou výši minimálních rezerv.
2. S výhradou článku 11 se každé instituci poskytuje odpočitatelná položka ve výši 100 000 EUR, kterou lze odečíst od celkové výše minimálních rezerv.
3. Každá zúčastněná národní centrální banka vymezí postupy nahlašování individuálních minimálních rezerv instituce, a to podle následujících zásad. Buď příslušná zúčastněná národní centrální banka, nebo daná instituce provede výpočet povinných minimálních rezerv instituce pro příslušné udržovací období na základě statistických informací a základu pro stanovení minimálních rezerv vykázaného podle ►M3 článek 6 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ . Strana provádějící výpočet vyrozumí druhou stranu o výši vypočtených minimálních rezerv nejpozději tři obchodní dny národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období. Příslušná zúčastněná národní centrální banka může jako lhůtu pro nahlášení minimálních rezerv stanovit dřívější datum. Může rovněž instituci poskytnout i dodatečné lhůty pro oznámení jakýchkoli oprav základu pro stanovení minimálních rezerv i výše již oznámených minimálních rezerv. Pokud by některá instituce zneužívala možnost opravovat základ pro stanovení minimálních rezerv a povinné minimální rezervy, lze možnost provádět opravy pro danou instituci pozastavit. Vyrozuměná strana potvrdí výši minimálních rezerv nejpozději poslední obchodní den národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období. Pokud vyrozuměná strana neodpoví nejpozději v poslední obchodní den národní centrální banky před začátkem udržovacího období, má se za to, že výše minimálních rezerv instituce pro příslušné udržovací období byly přijaty. Jakmile jsou minimální rezervy instituce pro příslušné udržovací období přijaty, nelze je již opravovat.
4. K provedení postupů uvedených v tomto článku zveřejní zúčastněné národní centrální banky kalendáře stanovující lhůty pro nahlášení a přijetí údajů týkajících se minimálních rezerv.
5. Nevykáže-li některá instituce příslušné statistické údaje uvedené v článku 5 ►M3 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ , oznámí příslušná zúčastněná národní centrální banka dotyčné úvěrové instituci výši jejích povinných minimálních rezerv, které mají být pro příslušné udržovací období (příslušná udržovací období) nahlášeny nebo přijaty v souladu s postupy uvedenými v tomto článku, jak ji odhadne na základě dřívějších údajů vykázaných danou institucí a jiných relevantních informací. Tím nejsou dotčeny článek 6 nařízení Rady (ES) č. 2531/98 a pravomoc ECB uvalovat sankce za nesplnění statistické zpravodajské povinností vůči ECB.
Článek 6
Držení minimálních rezerv
1. Instituce musí držet minimální rezervy na jednom nebo několika účtech minimálních rezerv u národní centrální banky v každém zúčastněném členském státě, v němž má provozovnu, odpovídající základu pro stanovení minimálních rezerv v dotyčném členském státě. Účty minimálních rezerv jsou vedeny v eurech. Jako účty minimálních rezerv mohou být použity účty platebního styku instituce vedené u zúčastněných národních centrálních bank.
2. Povinnost minimálních rezerv je splněna, jestliže průměrný denní konečný zůstatek účtů minimálních rezerv instituce během udržovacího období není nižší než částka vypočtená pro toto období podle článku 5.
3. Má-li instituce v některém zúčastněném členském státě více než jednu provozovnu, odpovídá za splnění povinnosti minimálních rezerv instituce sídlo nebo ústředí, pokud se v daném členském státě nachází. Nenachází-li se v daném členském státě sídlo ani ústředí, určí instituce pobočky, které odpovídají za plnění povinnosti minimálních rezerv instituce. Částky minimálních rezerv držené jednotlivými provozovnami se započítávají do celkového plnění povinnosti minimálních rezerv instituce v tomto členském státě.
Článek 7
Udržovací období
1. Pokud Rada guvernérů ECB nezmění kalendář v souladu s odstavcem 2, začíná udržovací období dnem vypořádání hlavní refinanční operace po schůzi Rady guvernérů, na kterou je plánováno hodnocení měnové politiky. Výkonná rada ECB zveřejní kalendář udržovacích období alespoň tři měsíce před začátkem každého kalendářního roku. Zveřejní jej v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách ECB a zúčastněných národních centrálních bank.
2. O každé změně tohoto kalendáře, která je nezbytná v důsledku mimořádných okolností, rozhodne Rada guvernérů a Výkonná rada ji zveřejní stejným způsobem a s dostatečným předstihem před začátkem udržovacího období, jehož se příslušná změna týká.
Článek 8
Úročení
1. Držené povinné minimální rezervy se úročí průměrnou úrokovou sazbou ECB pro hlavní refinanční operace během udržovacího období (váženou podle počtu kalendářních dnů) podle následujícího vzorce (výsledek se zaokrouhlí na nejbližší cent):
Kde:
|
Rt |
= |
úroky, které připadají na držené povinné minimální rezervy v udržovacím období t; |
|
Ht |
= |
průměrná denní výše držených povinných minimálních rezerv v udržovacím období t; |
|
nt |
= |
počet kalendářních dnů udržovacího období t; |
|
rt |
= |
sazba pro úročení povinných minimálních rezerv držených během udržovacího období t. Sazba se standardně zaokrouhlí na dvě desetinná místa; |
|
i |
= |
i-tý kalendářní den udržovacího období t; |
|
MRi |
= |
mezní úroková sazba poslední hlavní refinanční operace vypořádané v kalendářním dni i nebo před tímto kalendářním dnem. Pokud se v týž den provádí více hlavních refinančních operací, použije se prostý průměr mezních úrokových sazeb operací, které se provádějí souběžně. |
2. Úroky se připisují druhý obchodní den národní centrální banky po uplynutí udržovacího období, za něž úroky připadají.
Článek 9
Právo na ověřování
Zúčastněné národní centrální banky mají podle článku 6 nařízení (ES) č. 2531/98 právo ověřovat správnost a kvalitu informací, které instituce poskytují jako doklad plnění povinnosti minimálních rezerv, aniž je tím dotčeno právo ECB vykonávat je sama.
Článek 10
Nepřímé držení minimálních rezerv přes zprostředkovatele
1. Instituce mohou požádat o povolení držet všechny své minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatele, který je rezidentem téhož členského státu. Zprostředkovatelem musí být instituce, na kterou se vztahuje povinnost minimálních rezerv a která kromě držení minimálních rezerv pravidelně provádí část správy instituce (například správu hotovosti), pro niž působí jako zprostředkovatel.
2. Každá žádost o povolení držet minimální rezervy přes zprostředkovatele podle odstavce 1 se podává národní centrální bance zúčastněného členského státu, v němž je žádající instituce usazena. K žádosti je nutno přiložit kopii dohody mezi zprostředkovatelem a žádající institucí, v níž obě strany vyjadřují souhlas s dohodou. V dohodě je také nutno uvést, zda si žádající instituce přeje přístup ke stálým facilitám Eurosystému a operacím na volném trhu. Výpovědní lhůta dohody musí činit nejméně dvanáct měsíců. Jsou-li výše uvedené podmínky splněny, může příslušná zúčastněná národní centrální banka udělit žadateli povolení držet po dobu platnosti dohody minimální rezervy přes zprostředkovatele, s výhradou odstavce 4 tohoto článku. Povolení se stává účinným se začátkem prvního udržovacího období po dni udělení povolení a trvá po dobu trvání výše uvedené dohody obou stran.
3. Zprostředkovatel drží minimální rezervy v souladu s obecnými podmínkami systému minimálních rezerv ECB. Za plnění povinnosti minimálních rezerv institucí, za které zprostředkovatel jedná, odpovídají nejen tyto instituce, ale také sám zprostředkovatel. V případě nesplnění může ECB uvalit sankce za nesplnění povinnosti na zprostředkovatele, na instituci, pro kterou tento zprostředkovatel působí, nebo na oba podle odpovědnosti za nesplnění povinnosti.
4. ECB nebo příslušná zúčastněná národní centrální banka může kdykoli odejmout povolení k nepřímému držení minimálních rezerv:
i) jestliže instituce, která udržuje minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatele, nebo zprostředkovatel sám neplní své povinnosti vyplývající ze systému minimálních rezerv ECB;
ii) jestliže nejsou splněny podmínky pro nepřímé držení minimálních rezerv podle odstavců 1 a 2 nebo
iii) z důvodů obezřetnostního dohledu nad zprostředkovatelem.
Je-li povolení odňato z důvodů obezřetnostního dohledu nad zprostředkovatelem, může být odnětí bezprostředně účinné. Za podmínek odstavce 5 jsou všechna odnětí z jiných důvodů účinná od konce běžného udržovacího období. Instituce, která udržuje své minimální rezervy přes zprostředkovatele, nebo zprostředkovatel sám mohou kdykoli požádat o odnětí povolení. Odnětí je účinné po předchozím oznámení příslušnou zúčastněnou národní centrální bankou.
5. Instituce, která udržuje své minimální rezervy přes zprostředkovatele, a zprostředkovatel budou uvědoměni o každém odnětí povolení z jiných důvodů než důvodů obezřetnostního dohledu nejméně pět pracovních dnů před uplynutím udržovacího období, v němž je povolení odňato.
6. Aniž jsou dotčeny statistické zpravodajské povinnosti instituce, která udržuje své minimální rezervy přes zprostředkovatele, předává zprostředkovatel dostatečně podrobné údaje o základu pro stanovení minimálních rezerv, aby Evropské centrální bance umožnil ověřovat jejich správnost a kvalitu podle článku 9; rovněž určuje výši požadovaných minimálních rezerv a údaje o držení rezerv pro sebe i pro každou instituci, pro kterou působí jako zprostředkovatel. Tyto údaje předává zúčastněné národní centrální bance, u níž jsou vedeny minimální rezervy. Zprostředkovatel předává uvedené údaje o základu pro stanovení minimálních rezerv se stejnou periodicitou a podle stejného harmonogramu, jaké jsou stanoveny ve výkaznictví ►M4 ————— ◄ ECB podle ►M3 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ .
Článek 11
Držení minimálních rezerv na konsolidovaném základě
Instituce, které smějí vykazovat statistické údaje o svém konsolidovaném základu pro stanovení minimálních rezerv jako skupina (ve smyslu rámce ECB pro výkaznictví ►M4 ————— ◄ podle ►M3 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ ), drží minimální rezervy prostřednictvím jedné instituce skupiny, která působí jako zprostředkovatel výlučně pro tyto instituce, a v souladu s ustanoveními článku 10. Po získání oprávnění od ECB podávat statistické výkazy o konsolidovaném základu pro stanovení minimálních rezerv pro instituce ve skupině, je instituce, která pro tuto skupinu působí jako zprostředkovatel, automaticky zproštěna povinnosti vymezené v čl. 10 odst. 6 a k poskytnutí odpočitatelné položky podle čl. 5 odst. 2 je oprávněna jen skupina jako celek.
Článek 12
Obchodní dny národních centrálních bank
Má-li jedna nebo více poboček některé zúčastněné národní centrální banky zavřeno některý obchodní den národní centrální banky z důvodu místního nebo regionálního svátku, musí příslušná zúčastněná národní centrální banka předem informovat o opatřeních, která mají být přijata pro operace s danými pobočkami.
Článek 13
Fúze a rozdělení
1. Pro udržovací období, během nějž se uskuteční fúze, přechází povinnost minimálních rezerv fúzujících institucí na nabývající instituci a na nabývající instituci se vztahují i všechny odpočitatelné položky uvedené v čl. 5 odst. 2, které byly přiznány fúzujícím institucím. Veškeré rezervy držené fúzujícími institucemi během udržovacího období, v němž se uskutečňuje fúze, se sčítají pro účely plnění povinnosti minimálních rezerv nabývající institucí.
2. Počínaje udržovacím obdobím následujícím bezprostředně po udržovacím období, během nějž se uskuteční fúze, je nabývající instituci přiznána jen jedna odpočitatelná položka uvedená v čl. 5 odst. 2. Pro udržovací období bezprostředně následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv, shrnujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí a případně nabývající instituce. Do souhrnu vstupují základy pro stanovení minimálních rezerv, z nichž by se vycházelo pro dané udržovací období, kdyby fúze nenastala. V rozsahu nezbytném pro získání odpovídajících statistických informací za každou fúzující instituci přebírá statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí nabývající instituce. Zvláštní ustanovení s ohledem na povahu fúzujících institucí jsou obsažena v ►M3 přílohu III nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ .
3. Pro udržovací období, během nějž se uskuteční rozdělení, přechází povinnost minimálních rezerv rozdělované instituce na přijímající instituce, které jsou úvěrovými institucemi. Povinnost každé přijímající instituce, která je úvěrovou institucí, je úměrná jí přidělené části základu pro stanovení minimálních rezerv rozdělované instituce. Rezervy držené rozdělovanou institucí během udržovacího období, v němž se uskutečňuje rozdělení, se stejným poměrem rozdělí mezi přijímající instituce, které jsou úvěrovými institucemi. Pro udržovací období, během nějž se rozdělení uskuteční, je odpočitatelná položka uvedená v čl. 5 odst. 2 přiznána každé přijímající instituci, která je úvěrovou institucí.
4. Od udržovacího období následujícího bezprostředně po udržovacím období, během nějž se uskuteční rozdělení, až do okamžiku, kdy přijímající instituce, které jsou úvěrovými institucemi, vykáží své základy pro stanovení minimálních rezerv v souladu s ►M3 článkem 6 nařízení ◄ Evropské centrální banky ►M3 (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ , přebírá každá přijímající instituce, která je úvěrovou institucí, případně navíc k vlastní povinnosti minimálních rezerv, povinné minimální rezervy vypočtené z jí přidělené části základu pro stanovení minimálních rezerv rozdělované instituce. Počínaje udržovacím obdobím následujícím bezprostředně po udržovacím období, během nějž se uskuteční rozdělení, přiznává se každé přijímající instituci, která je úvěrovou institucí, jedna odpočitatelná položka uvedená v čl. 5 odst. 2.
Článek 13a
Rozšíření eurozóny
1. V případě, že členský stát přijme euro podle Smlouvy, přenáší Rada guvernérů ECB na Výkonnou radu ECB pravomoc rozhodnout po zohlednění stanoviska Výboru ESCB pro tržní operace o těchto případných záležitostech:
a) data přechodného udržovacího období pro uplatňování povinnosti minimálních rezerv na instituce nacházející se v daném členském státě, přičemž prvním dnem je den přijetí eura v daném členském státě;
b) způsob výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv pro účely stanovení výše minimálních rezerv, které musí držet instituce nacházející se v členském státě, který přijímá euro, během přechodného udržovacího období, a to s přihlédnutím k rámci ECB pro výkaznictví ►M4 ————— ◄ podle ►M3 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ◄ , a
c) lhůta, v níž mají instituce nacházející se v členském státě přijímajícím euro a jejich národní centrální banka provést výpočet a ověření minimálních rezerv, pokud se týká přechodného udržovacího období.
Výkonná rada zveřejní oznámení svého rozhodnutí alespoň dva měsíce přede dnem přijetí eura v daném členském státě.
2. Rada guvernérů ECB na Výkonnou radu ECB dále přenáší pravomoc povolit, aby si instituce, které se nacházejí v jiných zúčastněných členských státech, od svého základu pro stanovení minimálních rezerv pro udržovací období, které trvá po přechodné udržovací období a které po přechodném udržovacím období následuje, odečetly závazky vůči institucím, které se nacházejí v členském státě, který přijímá euro, přestože v době výpočtu minimálních rezerv tyto instituce nejsou na seznamu institucí s povinností minimálních rezerv ve smyslu čl. 2 odst. 3. Rozhodnutí vydané Výkonnou radou ECB podle tohoto odstavce může v takovém případě rovněž stanovit způsob, jakým budou odpočty těchto závazků prováděny.
3. Všechna rozhodnutí Výkonné rady podle odstavců 1 a 2 se neprodleně oznamují Radě guvernérů ECB, přičemž Výkonná rada ECB se řídí rozhodnutím, které v dané věci přijme Rada guvernérů ECB.
Článek 14
Přechodná ustanovení
1. Udržovací období začínající dnem 24. ledna 2004 končí dnem 9. března 2004.
2. Minimální rezervy pro toto přechodné udržovací období se vypočtou použitím základu pro stanovení minimálních rezerv ke dni 31. prosince 2003. Pro instituce s tříměsíční periodicitou vykazování se použije základ pro výpočet minimálních rezerv ke dni 30. září 2003.
3. Pro toto přechodné udržovací období se použijí postupy výpočtu, nahlášení, potvrzení, opravy a přijetí uvedené v čl. 5 odst. 3, 4 a 6 nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15).
Článek 15
Závěrečná ustanovení
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. ledna 2004, s výjimkou čl. 5 odst. 3 a 5, které vstupují v platnost dnem 10. března 2004.
2. Nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15) ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv se zrušuje dnem 23. ledna 2004, s výjimkou čl. 5 odst. 3, 4 a 6, které se zrušují dnem 9. března 2004.
3. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
( 1 ) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
( 2 ) Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2000/28/ES (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 37).
( 3 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).
( 4 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).