14.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 337/1

1.

ECB v obecné rovině vítá opatření, která navrhované nařízení zavádí s cílem posílit regulatorní rámec platný pro ratingové agentury, zejména s cílem: a) svěřit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (orgán ESMA) komplexní pravomoc, pokud jde o registraci ratingových agentur a dohled nad nimi, a b) zavést zvýšenou transparentnost a soutěž na trhu, pokud jde o rating strukturovaných finančních nástrojů. ECB oceňuje, že do nařízení (ES) č. 1060/2009 (2) bylo začleněno mnoho předchozích připomínek obsažených v: a) příspěvku Eurosystému k veřejné konzultaci k návrhu směrnice/nařízení Komise o ratingových agenturách (3) a b) stanovisku ECB CON/2009/38 ze dne 21. dubna 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (4).

2.

Jak je uvedeno v příspěvku Eurosystému z roku 2008 (5), je dohled nad ratingovými agenturami vykonávaný jedním subjektem z hlediska zajištění koordinovaného postupu a rovných podmínek vhodnější než dohled rozptýlený. V této souvislosti ECB vítá skutečnost, že orgánu ESMA byla svěřena řada úkolů týkajících se registrace ratingových agentur a dohledu nad nimi. ECB vychází z toho, že v rámci regulatorního rámce bude zachováno právo národních orgánů dohledu uznávat ratingové agentury jako externí ratingové agentury podle článků 81 až 83 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (6).

3.

S výhradou níže uvedených připomínek ECB v obecné rovině podporuje opatření v oblasti transparentnosti obsažená v navrhovaných nových článcích 8a a 8b nařízení (ES) č. 1060/2009 (7), která emitentům strukturovaných finančních nástrojů ukládají, aby umožnili přístup k informacím, jež poskytují ratingové agentuře, kterou si vybrali, rovněž určitým dalším ratingovým agenturám. Zavedení těchto požadavků ohledně zveřejňování informací směřuje ke zvýšení kvality a transparentnosti procesu vydávání ratingů pro strukturované finanční nástroje a může rovněž přispět ke zvýšení hospodářské soutěže mezi ratingovými agenturami. Nové požadavky jsou kromě toho do určité míry podobné pravidlům, podle kterých postupuje americká Komise pro burzu a cenné papíry (SEC) od června 2010 (8). V případech, kdy je to možné, tvoří sbližování regulatorních rámců platných v EU a v USA významný aspekt rovných podmínek na trhu.

ECB by však ráda upozornila na určité možné obavy, pokud se týká provedení nových požadavků ohledně zveřejňování. Za prvé lze očekávat, že ratingová agentura, která byla vybrána, aby v daném případě vydala rating, bude na základě navrhovaných opatření vystavena zvýšené hospodářské soutěži ze strany ostatních způsobilých ratingových agentur (ratingových agentur, které nebyly vybrány). Pro ratingové agentury, které nebyly vybrány, může být konkrétně jednodušší vydávat nevyžádané ratingy, neboť jim budou zpřístupněny informace, které emitent poskytl ratingové agentuře, kterou si vybral. Ratingové agentuře, která nebyla vybrána, však mohou ve vstupu na trh bránit podstatné překážky, které se týkají: a) kritérií způsobilosti pro přístup k informacím emitenta, jež vyplývají z právních předpisů, a b) neformálních znalostí, jež má ratingová agentura, která byla vybrána, k dispozici v důsledku dlouhodobých vztahů s emitentem. Zkušenosti s pravidly v oblasti transparentnosti, jež zavedla SEC, dosud přesvědčivě nepotvrdily, že by tato pravidla měla podstatný vliv na postupy ratingových agentur, zejména z titulu zvýšení počtu nevyžádaných ratingů. Za druhé, možnost získat několik ratingů by mohla emitentům umožnit vybrat si ten nevýhodnější („rating shopping“), což by mohlo způsobit, že ratingové agentury by mezi sebou soutěžily o to, která z nich poskytne nejatraktivnější rating. To by mohlo negativně ovlivnit kvalitu vydávaných ratingů. Za třetí, bude třeba rovněž posoudit situaci emitenta samotného s přihlédnutím k prvkům jako například: a) zátěž související se zpřístupňováním informací ratingovým agenturám, které nebyly vybrány, a b) ochrana vůči možnému zneužití informací, jež získala ratingová agentura, která nebyla vybrána.

ECB chápe, že opatření v oblasti transparentnosti uvedená v navrhovaných nových článcích 8a a 8b získala v rámci přípravných prací na navrhovaném nařízení (9) širokou podporu. ECB proto navrhuje změny jen v omezeném rozsahu (10). Současně doporučuje, aby orgán ESMA vývoj ve výše uvedených oblastech pozorně sledoval v souvislosti s prováděním navrhovaného nařízení tak, aby Komise mohla v návaznosti na získané zkušenosti předložit příslušné změny (11).

4.

ECB kromě toho očekává, že Komise na základě zkušeností s pravidly zavedenými navrhovaným nařízením vypracuje dalekosáhlejší opatření v oblasti transparentnosti, pokud se týká vydávání ratingů. S cílem dosáhnout zamýšleného účinku by opatření v oblasti transparentnosti měla vyvážit obchodní zájmy emitentů, kteří poskytují citlivé informace ratingovým agenturám, na straně jedné a potřebu většího přístupu k informacím, který by centrálním bankám, orgánům dohledu a ostatním zúčastněným stranám umožnil nezávislé hodnocení činnosti ratingových agentur, na straně druhé. Všechny uvedené prvky jsou zvláště významné, pokud se týká sekuritizačního trhu. V této souvislosti je cílem Eurosystému mít v rámci svého systému pro hodnocení zajištění přístup k informacím o jednotlivých úvěrech, které umožní průběžné hodnocení rizik v případě sekuritizovaných nástrojů.

5.

Na základě navrhovaného nařízení musí každá ratingová agentura, která byla vybrána, poskytnout svým konkurentům seznam strukturovaných finančních nástrojů, které právě hodnotí, spolu s odkazem na internetové stránky, na kterých emitent uložil informace používané při přípravě ratingů. Ratingové agentury, které nebyly vybrány, mohou získat přístup k těmto informacím za předpokladu, že: a) v době podání žádosti mají zavedeny systémy a organizační strukturu k ochraně důvěrnosti těchto informací a b) poté, co jim byly informace zpřístupněny, vydávají ročně ratingy nejméně pro 10 % strukturovaných finančních nástrojů, ohledně nichž si vyžádaly informace (12). ECB doporučuje, aby navrhované nařízení jednoznačněji vymezilo za prvé metodu, podle níž orgán ESMA ověřuje plnění těchto kritérií, za druhé metodu výpočtu, kterým se ověřuje plnění druhého kritéria (13), a za třetí situace, v nichž by neplnění druhého kritéria mohlo vést k uložení sankcí (14).

6.

S cílem řešit otázky uvedené v odstavci 3 činí ECB následující doporučení.

Za prvé by ratingové agentury měly být povinny orgánu ESMA pololetně vykazovat údaje o počtu ratingů, které vydaly v daném období, členěné tak, aby ukázaly: a) ratingy vyžádané hodnocenou osobou nebo spřízněnou třetí osobou a b) nevyžádané ratingy spolu s údaji o poměru těch nevyžádaných ratingů, které byly v porovnání s příslušnými ratingy vydanými vybranou ratingovou agenturou vyšší, nižší nebo které byly stejné. Tyto informace by měly být obsaženy v pravidelných oznámeních, které ratingové agentury předávají orgánu ESMA (15).

Za druhé by orgán ESMA měl být pověřen sledováním toho, jak jsou prováděny nové články 8a a 8b, s cílem identifikovat: a) dopad těchto ustanovení na počet a kvalitu vydaných ratingů včetně ratingů nevyžádaných, b) možnou potřebu změnit kritéria způsobilosti pro ratingové agentury, které nebyly vybrány, aby ve vstupu na trh nebránily nepřiměřené překážky, c) zátěž uloženou emitentům a d) možnou potřebu ochránit emitenty před zneužitím informací, které poskytli ratingovým agenturám, které si nevybrali. Zpráva vypracovaná orgánem ESMA by měla být podkladem pro přezkum navrhovaných článků 8a a 8b, který provede Komise v určitém období poté, co tyto články vstoupí v platnost.

7.

ECB bere na vědomí, že ratingové agentury budou muset poskytovat údaje o své historické výkonnosti do archivu zřízeného orgánem ESMA (16). ECB doporučuje, aby tyto údaje byly ve srovnatelném formátu a v souladu s unijním statistickým rámcem. Při strukturování a uchovávání údajů by měly být v nejvyšší možné míře používány jednotné identifikátory a standardy (např. použitím standardizovaných referenčních informací, jako jsou například kódy ISIN).

8.

Jak bylo zdůrazněno v příspěvku Eurosystému z roku 2008, měl by nový rámec regulace ratingových agentur umožňovat přiměřenou míru spolupráce mezi orgány dohledu a Eurosystémem. S ohledem na svou úlohu v oblasti finanční stability má Eurosystém zásadní zájem na oblasti ratingů. Dále je třeba zmínit, že již nyní existuje na úrovni Eurosystému rámec pro sledování ratingových agentur v souvislosti s operacemi měnové politiky (17). ECB tudíž oceňuje opatření k výměně informací uvedená v navrhovaném novém článku 27 nařízení (ES) č. 1060/2009. Doporučuje nicméně, aby toto ustanovení výslovně zajistilo přístup ESCB a ECB, jakož i určitých orgánů členských států k informacím, které jsou relevantní pro výkon jejich úkolů vyplývajících z právních předpisů.