EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie
Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 02001R2423-20080104
Regulation (EC) No 2423/2001 of the European Central Bank of 22 November 2001 concerning the consolidated balance sheet of the monetary financial institutions sector (ECB/2001/13)
Konsolidovaný text: Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13)
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13)
Již není platné
)
2001R2423 — CS — 04.01.2008 — 006.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (Úř. věst. L 333, 17.12.2001, p.1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 993/2002 ze dne 6. června 2002, |
L 151 |
11 |
11.6.2002 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 2174/2002 ze dne 21. listopadu 2002, |
L 330 |
29 |
6.12.2002 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 1746/2003 ze dne 18. září 2003, |
L 250 |
17 |
2.10.2003 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 2181/2004 ze dne 16. prosince 2004, |
L 371 |
42 |
18.12.2004 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 4/2007 ze dne 14. prosince 2006, |
L 2 |
3 |
5.1.2007 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 1489/2007 ze dne 29. listopadu 2007, |
L 330 |
20 |
15.12.2007 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 2423/2001
ze dne 22. listopadu 2001
o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí
(ECB/2001/13)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou ( 2 ), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou ( 3 ), a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2819/98 ze dne 1. prosince 1998 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/1998/16) ( 4 ) již bylo změněno nařízením (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8) ( 5 ). Vzhledem k novým zásadním změnám uvedeného nařízení je žádoucí přepracovat dotyčná ustanovení a spojit je do jediného textu tohoto nařízení. |
(2) |
Evropský systém centrálních bank (dále jen „ESCB“) vyžaduje ke splnění svých úkolů sestavení konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí. Jejím hlavním účelem je poskytnout Evropské centrální bance (dále jen „ECB“) ucelený statistický obraz měnového vývoje v zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Tyto statistiky obsahují stavové údaje o agregovaných finančních aktivech a pasivech, vysoce kvalitní tokové údaje týkající se úvěrů a zdokonalené tokové údaje o držbě cenných papírů. |
(3) |
ECB vydává v souladu s ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva“) a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut“) nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu a v některých případech stanovených právními akty Rady na základě čl. 107 odst. 6 Smlouvy. |
(4) |
Článek 5.1 statutu vyžaduje, aby ECB pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďovala nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Článek 5.2 statutu stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky. |
(5) |
Může být nezbytné a zároveň může snížit zpravodajskou zátěž, shromažďují-li národní centrální banky od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistických požadavků ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Společenství, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí a který slouží jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. Ke zprůhlednění je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že údaje jsou shromažďovány pro jiné statistické účely. Ve zvláštních případech se ECB může ke splnění svých požadavků spolehnout na statistické informace shromážděné pro jiné účely. |
(6) |
Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci jejich referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek plně nebo částečně zprostila statistické zpravodajské povinnosti. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování. |
(7) |
Článek 5 nařízení (ES) č. 2531/98 opravňuje ECB přijímat taková nařízení nebo rozhodnutí, která umožňují osvobodit instituce od povinnosti vytváření minimálních rezerv, vymezit způsoby, jak lze vyloučit nebo odečíst závazky vůči jiné instituci od základu pro stanovení minimálních rezerv a stanovit rozdílné sazby minimálních rezerv pro určité kategorie závazků. Podle článku 6 zmíněného nařízení má ECB právo shromažďovat od institucí informace potřebné k uplatňování minimálních rezerv a právo ověřit si přesnost a kvalitu informací, které instituce poskytují jako doklad plnění povinnosti minimálních rezerv. Je žádoucí, aby se snížila celková zpravodajská zátěž, a proto aby byly použity statistické údaje týkající se měsíčních rozvah i pro pravidelný výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ESCB. |
(8) |
Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že členské státy si samy řídí organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracují s ESCB, aby zajistily plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu. |
(9) |
Přestože nařízení přijatá ECB na základě článku 34.1 statutu neposkytují žádná práva ani neukládají žádné povinnosti nezúčastněným členským státům, vztahuje se článek 5 statutu na zúčastněné i nezúčastněné členské státy. Nařízení (ES) č. 2533/98 připomíná, že článek 5 statutu spolu s článkem 5 Smlouvy obsahuje povinnost navrhnout a přijmout na vnitrostátní úrovni veškeré kroky, které nezúčastněné členské státy považují za vhodné pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát zúčastněnými členskými státy. |
(10) |
Aby bylo usnadněno řízení likvidity ECB a úvěrových institucí, měly by být požadavky na minimální rezervy potvrzeny nejpozději v první den udržovacího období; výjimečně může úvěrovým institucím nastat potřeba vykázat opravy základu pro stanovení minimálních rezerv nebo výše minimálních rezerv, které již byly potvrzeny; postupy pro potvrzení nebo uznání výše minimálních rezerv není nijak dotčena povinnost zpravodajských jednotek vždy vykazovat správné statistické údaje a opravovat případné nesprávné statistické údaje, které již vykázaly. |
(11) |
Je nutno vymezit zvláštní postupy pro fúze a rozdělení týkající se úvěrových institucí, aby byly vyjasněny povinnosti těchto institucí, pokud jde o minimální rezervy; definice fúzí a rozdělení uvedené v tomto nařízení jsou založeny na definicích již existujících v sekundárních právních předpisech Společenství týkajících se akciových společností. Tyto definice byly upraveny pro účely tohoto nařízení; těmito postupy není dotčena možnost držení minimálních rezerv přes zprostředkovatele. |
(12) |
Měnová statistika ECB je odvozena z rozvahové statistiky měnových finančních institucí shromažďované v souladu s nařízením (ES) č. 2819/98 (ECB/1998/16), které bylo připraveno během druhé etapy hospodářské a měnové unie, a byla tedy považována pouze za minimální soubor údajů požadovaných pro účely měnové politiky. Zmíněné nařízení se navíc týkalo pouze shromažďování stavových rozvahových údajů, nikoliv vykazování údajů o úpravách z přecenění potřebných pro sestavení tokové statistiky pro protipoložky širokého měnového agregátu M3, ze kterého se odvozují míry růstu. Vzhledem k omezenému charakteru těchto souborů údajů bylo nutné rozvahovou statistiku měnových finančních institucí zdokonalit. |
(13) |
Je nezbytné rozšířit požadavky na měsíční výkazy tak, aby poskytovaly měsíční členění vkladových pasiv podle subsektorů a dále podle splatnosti/měny a měsíční členění úvěrů podle subsektorů/splatnosti a účelu, neboť tato členění jsou považována pro účely měnové politiky za zásadní. To zahrnuje i začlenění údajů, které byly dříve shromažďovány pouze čtvrtletně. |
(14) |
Je nutné včas odvozovat stavovou a tokovou statistiku pro měnové agregáty a protipoložky. Z konsolidované rozvahy týkající se stavů se odvozuje toková statistika s využitím dalších statistických informací týkajících se změn směnného kursu, dalších změn hodnoty cenných papírů a odpisů/snížení hodnoty úvěrů a jiných úprav, jako je např. změna zatřídění. |
(15) |
Uložením zpravodajské povinnosti statistickým zpravodajských jednotkám je nezbytné zajistit dostupnost vhodně harmonizovaných a vysoce kvalitních údajů o odpisech/sníženích hodnoty úvěrů. Je rovněž třeba shromažďovat údaje o změnách ocenění cenných papírů. |
(16) |
Zvláštní rozvahová kategorie „papíry peněžního trhu“ byla zrušena a spojena s kategorií „emitované dluhové cenné papíry“ na straně pasiv. Nástroje přiřazené do této kategorie jsou vedeny jako „emitované dluhové cenné papíry“ a zařazeny podle jejich původní doby splatnosti. Obdobné nové přeřazení proběhlo také na straně aktiv rozvahy měnových finančních institucí. |
(17) |
Definice vkladů by měla zohlednit použití zůstatků, které tvoří předem zaplacené částky v kontextu elektronických peněz, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto nařízení mají výrazy „zpravodajské jednotky“, „zúčastněný členský stát“ a „rezident“ stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98.
Pro účely tohoto nařízení mají výrazy „instituce elektronických peněz“ a „elektronické peníze“ stejný význam jako v čl. 1 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností ( 6 ).
Článek 2
Skutečný soubor zpravodajských jednotek
1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří měnové finanční instituce, které jsou rezidenty na území zúčastněných členských států. Pro statistické účely zahrnují měnové finanční instituce rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a všechny ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů.
2. Národní centrální banky mohou udělit výjimky malým měnovým finančním institucím za předpokladu, že měnové finanční instituce přispívající k měsíční konsolidované rozvaze představují alespoň 95 % celkové stavové rozvahy měnových finančních institucí v každém zúčastněném členském státě. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku s účinkem od počátku každého roku.
3. Pro účely přílohy I části 1 oddílu III pododdílu vi) patří do skutečného souboru zpravodajských jednotek také ostatní finanční zprostředkovatelé s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů (dále jen „OFZ“), jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98. Národní centrální banky mohou těmto subjektům udělit výjimky za předpokladu, že budou požadované statistické informace shromážděny z jiných dosažitelných zdrojů v souladu s přílohou I částí 1 oddílem III pododdílem vi). Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku po dohodě s ECB od počátku každého roku. Pro účely tohoto nařízení mohou národní centrální banky vytvořit a udržovat seznam zpravodajských OFZ v souladu se zásadami uvedenými v příloze I části 1 oddílu III pododdílu vi).
4. Aniž by byly dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ( 7 ) a článek 2 nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv ( 8 ), mohou národní centrální banky za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 přílohy III udělit výjimky jednotlivým institucím elektronických peněz. Národní centrální banky včas kontrolují plnění podmínek stanovených v odstavci 2 přílohy III, aby mohly takovou výjimku udělit nebo případně zrušit. Každá národní centrální banka, která udělí takovou výjimku, o tom informuje ECB.
Článek 3
Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely
1. V souladu se zásadami třídění, stanovenými v části 1 oddíle I přílohy I, ECB vytváří a vede seznam měnových finančních institucí pro statistické účely při zohlednění požadavků na četnost a včasnost, které vyplývají z jeho použití v rámci systému minimálních rezerv ESCB. K vytváření a udržování seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely je příslušná Výkonná rada ECB.
2. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely a jeho aktualizace zpřístupní národní centrální banky a ECB dotčeným institucím vhodným způsobem, včetně elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo,na žádost dotčených zpravodajských jednotek v tištěné podobě.
3. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná verze seznamu podle odstavce 2 nesprávná, nesmí ECB uložit sankci žádnému subjektu, který řádně nesplnil zpravodajskou povinnost, neboť v dobré víře spoléhal na nesprávný seznam.
Článek 4
Statistická zpravodajská povinnost
1. Pro pravidelné sestavování konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí podle stavů a toků vykazují jednotky zařazené do skutečného souboru zpravodajských jednotek jednou měsíčně národní centrální bance členského státu, v němž jsou rezidenty, statistické informace vztahující se k jejich rozvaze sestavené ke konci měsíce a měsíčním úpravám toků týkajících se odpisů/snížení hodnoty úvěrů a změn ocenění držených cenných papírů během období vykazování. Čtvrtletně se vykazují další podrobnosti o určitých položkách rozvahy ve vztahu ke stavům.
2. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I k tomuto nařízení. ►M3 V souvislosti s odstavci 6a a 7a části 1 oddílu IV přílohy I, každá národní centrální banka určí, zda údaje v polích označených ►M5 symbolem „#“ nebo „*“ ◄ v tabulkách 3 a 4 části 2 přílohy I jsou nevýznamné, a pokud jejich vykázání nepožaduje, sdělí to zpravodajským jednotkám. ◄
3. Požadované statistické informace jsou vykazovány v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení.
4. Národní centrální banky určí a zavedou v souladu s národními zvláštnostmi postupy pro vykazování, které musí skutečný soubor zpravodajských jednotek dodržovat. Národní centrální banky zajistí, aby tyto postupy vykazování poskytovaly potřebné statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy podle čl. 4 odst. 3.
5. Účelem výjimek uvedených v čl. 2 odst. 2 je snížit statistickou zpravodajskou povinnost měnových finančních institucí takto:
— na úvěrové instituce, pro které výjimka platí, se vztahuje snížená statistická zpravodajská povinnost podle přílohy II tohoto nařízení,
— na malé měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi, se vztahuje snížená statistická zpravodajská povinnost podle přílohy III tohoto nařízení.
Malé měnové finanční instituce se mohou rozhodnout, že se na ně výjimka nevztahuje a že budou plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost.
6. Aniž je dotčena výjimka podle čl. 2 odst. 2, mohou národní centrální banky udělit výjimku fondům peněžního trhu pokud jde o vykazování úprav z přecenění tím, že je zbaví zpravodajské povinnosti v této oblasti.
7. Národní centrální banky mohou udělit výjimku pokud jde o četnost a včasnost vykazování změn ocenění cenných papírů a požadovat je čtvrtletně a ve stejném termínu jako údaje o stavech vykazovaných čtvrtletně, pokud jsou splněny následující požadavky:
— zpravodajské jednotky poskytnou národním centrálním bankám příslušné informace o provádění oceňování, včetně kvantitativních údajů o procentním složení držby těchto nástrojů, které podléhají různým metodám oceňování,
— dojde-li k podstatné změně ocenění, jsou národní centrální banky oprávněny požadovat, aby jim zpravodajské jednotky poskytly dodatečné údaje za měsíc, ve kterém k takové změně došlo.
8. V případě fúze, rozdělení nebo jiné reorganizace, která může ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám a včas před uskutečněním takové fúze, rozdělení nebo reorganizace, o postupu, který plánují použít, aby byla splněna statistická zpravodajská povinnost stanovená tímto nařízením.
Článek 5
Použití vykázaných statistických informací pro účely nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15)
1. Statistické informace vykázané úvěrovými institucemi podle tohoto nařízení využije každá úvěrová instituce k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podle nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) ( 9 ), ve znění nařízení (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8). Každá úvěrová instituce použije tyto informace zejména k ověření toho, zda plní své povinnosti týkající se držení minimálních rezerv v daném udržovacím období.
▼M3 —————
3. Zvláštní a přechodná ustanovení pro uplatňování systému minimálních rezerv ESCB jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení. Zvláštní ustanovení této přílohy mají přednost před ustanoveními nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15).
Článek 6
Ověřování a nucené shromažďování
Právo ověřit nebo vynuceně shromažďovat informace, které zpravodajské jednotky poskytují v souladu se statistickou zpravodajskou povinností stanovenou v tomto nařízení, vykonávají národní centrální banky, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Toto právo se vykonává zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV tohoto nařízení.
Článek 7
Přechodná ustanovení
Přechodná ustanovení pro použití částí tohoto nařízení jsou uvedena v příloze V tohoto nařízení.
Článek 8
Zrušení
1. Nařízení (ES) č. 2819/98 (ECB/1998/16) se zrušuje k 1. lednu 2003.
2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 9
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2003.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ A ZÁSADY TŘÍDĚNÍ
ČÁST 1
Měnové finanční instituce a požadavky na vykazování statistických údajů
Úvod
Cílem je pravidelné sestavování správně členěné konsolidované rozvahy finančních zprostředkovatelů vytvářejících peníze pro zúčastněné členské státy, na něž se pohlíží jako na jediný hospodářský prostor, podle stavů a toků, založené na úplném a stejnorodém měnovém sektoru a souboru zpravodajských jednotek.
Statistický systém pro zúčastněné členské státy zahrnující konsolidovanou rozvahu sektoru měnových finančních institucí se proto skládá z těchto dvou hlavních prvků:
— seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely,
— stanovení statistických informací, které tyto měnové finanční instituce měsíčně a čtvrtletně vykazují.
Za účelem získání úplných informací o rozvahách měnových finančních institucí je nezbytné zavést určité zpravodajské povinnosti pro ostatní finanční zprostředkovatele, s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů (dále jen „OFZ“), kteří se zabývají finanční činností týkající se akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu.
Tyto statistické informace shromažďují národní centrální banky (NCB) od měnových finančních institucí a OFZ v rámci stanoveném v oddíle I odst. 6 podle vnitrostátních postupů při dodržení harmonizovaných definic a třídění stanovených v této příloze.
I. Měnové finanční instituce
1. |
Evropská centrální banka (ECB) vytváří a pravidelně aktualizuje seznam měnových finančních institucí pro statistické účely v souladu s dále uvedenými zásadami třídění. Jedním z důležitých aspektů je finanční inovace, která je sama ovlivněna vývojem jednotného trhu a přechodem k hospodářské a měnové unii, což obojí ovlivňuje charakteristiky finančních nástrojů a podněcuje finanční instituce ke změně zaměření své činnosti. Postupy sledování a průběžného ověřování zajišťují, že seznam měnových finančních institucí zůstává pro statistické účely aktuální, přesný, maximálně stejnorodý a dostatečné stabilní. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely obsahuje údaj, zda se na instituce právně vztahuje systém minimálních rezerv Evropského systému centrálních bank (ESCB). |
2. |
V důsledku toho se v souladu s definicí uvedenou v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení sektor měnových finančních institucí skládá kromě centrálních bank ze dvou větších skupin rezidentských finančních institucí. Jsou to úvěrové instituce, jak je vymezují právní předpisy Společenství („podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti ( 10 ) a poskytování úvěrů na vlastní účet; nebo instituce elektronických peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností“ (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39)) ( 11 ), a ostatní měnové finanční instituce, tj. ostatní rezidentské finanční instituce, které splňují definici měnových finančních institucí bez ohledu na povahu své činnosti. Stupeň nahraditelnosti mezi nástroji vydávanými ostatními měnovými finančními institucemi a vklady u úvěrových institucí určuje jejich třídění, pokud v ostatních ohledech splňují definici měnových finančních institucí. |
3. |
Je třeba poznamenat, že podle směrnice 2000/12/ES jsou některé subjekty z jejího použití částečně vyloučeny. Na tyto subjekty se vztahuje toto nařízení, pokud splňují definici měnových finančních institucí. |
4. |
Nahraditelnost vkladů finančními nástroji vydávanými finančními zprostředkovateli jinými než úvěrovými institucemi je určena jejich likviditou, která v sobě spojuje rysy převoditelnosti, směnitelnosti, jistoty a snadné obchodovatelnosti, a případně i podmínkami emise. ►M6 Tato kritéria nahraditelnosti vkladů se používají též s cílem určit, zda by pasiva měla být klasifikována jako vklady, ledaže je pro tato pasiva dána zvláštní kategorie. ◄ |
5. |
►M6 Pro účely stanovení nahraditelnosti vkladů podle předchozího odstavce, jakož i klasifikace pasiv jako vkladů: ◄ — převoditelnost se vztahuje k možnosti mobilizovat peněžní prostředky vložené do finančního nástroje použitím platebních nástrojů jako jsou šeky, převodní příkazy, bezhotovostní platby nebo podobné prostředky, — směnitelnost se vztahuje k možnosti a nákladům konverze finančních nástrojů na měnu nebo převoditelné vklady; ztrátu daňových výhod při těchto převodech lze považovat za určitý druh sankce, která snižuje stupeň likvidity, — jistota znamená, že základní cena finančního nástroje v národní měně je známa přesně a předem, — cenné papíry pravidelně kotované a obchodované na organizovaném trhu jsou považovány za obchodovatelné. Pro podíly v otevřených subjektech kolektivního investování neexistuje trh v běžném slova smyslu. Nicméně investoři znají denní kursy podílů a mohou vybírat peněžní prostředky v této ceně. |
6. |
V případě subjektů kolektivního investování splňují fondy peněžního trhu dohodnuté podmínky likvidity, a řadí se tudíž do sektoru měnových finančních institucí. Fondy peněžního trhu jsou definovány jako subjekty kolektivního investování, jejichž podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně, nebo do bankovních vkladů, nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu. Kritéria použitá pro určování fondů peněžního trhu lze odvodit z veřejných prospektů, statutů fondů, zakládacích dokumentů, stanov nebo vnitřních řádů, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, obchodních dokumentů nebo jakýchkoli jiných dokladů s podobným účelem, které se týkají subjektů kolektivního investování. ►M2 Fondy peněžního trhu samy nebo osoby, které je právně zastupují, zajistí dodání veškerých informací požadovaných pro splnění statistické zpravodajské povinnosti fondů peněžního trhu. Pokud je to z praktických důvodů potřebné, může údaje i předkládat jakýkoliv subjekt, který se zabývá finanční činností týkající se akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu, jako například depozitáři. ◄ |
7. |
Pro účely definování fondů peněžního trhu v odstavci 6: — subjekty kolektivního investování znamená subjekty, jejichž výhradním předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti a jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílníků odkoupeny nebo vyplaceny přímo nebo nepřímo z aktiv těchto subjektů. Tyto subjekty mohou být zřizovány na základě zákona buď podle smluvního práva (jako podílové fondy spravované správcovskou společností), nebo podle svěřeneckého práva (jako „unit trusts“) nebo podle práva společností (jako investiční společnosti), — bankovní vklad znamená hotovostní vklad uložený u úvěrové instituce, splatný na požádání nebo s výpovědní lhůtou do tří měsíců nebo s dohodnutou splatností do dvou let, včetně částek vyplacených úvěrovým institucím za převod cenných papírů v rámci repo operací nebo půjček cenných papírů, — velká podobnost vkladům, co se týče likvidity, znamená, že podílové jednotky subjektů kolektivního investování je v běžných tržních podmínkách možné na požádání držitele zpětně prodat, odkoupit nebo převést tak, aby likvidita podílových jednotek byla srovnatelná s likviditou vkladů, — především znamená přinejmenším v objemu 85 % investičního portfolia, — nástroje peněžního trhu znamenají takové třídy převoditelných dluhových nástrojů, se kterými se běžně obchoduje na peněžních trzích (například vkladové listy, obchodní cenné papíry, bankovní akcepty, pokladniční poukázky ústředních a místních orgánů), protože mají tyto vlastnosti: —i) likviditu v tom smyslu, že mohou být zpětně prodány, odkoupeny nebo prodány s omezenými náklady vzhledem k nízkým poplatkům, malému rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou a velmi krátkému zpoždění vypořádání; a ii) hloubku trhu v tom smyslu, že jsou obchodovány na trhu, který je schopen absorbovat velký objem transakcí, přičemž takové obchody s velkými objemy mají omezený dopad na jejich cenu a iii) jistotu hodnoty v tom smyslu, že jejich hodnotu lze přesně stanovit kdykoliv nebo přinejmenším jednou měsíčně a iv) nízké úrokové riziko v tom smyslu, že mají zůstatkovou splatnost do jednoho roku včetně nebo pravidelnou valorizaci výnosů v závislosti na podmínkách peněžního trhu alespoň jednou za 12 měsíců a v) nízké úvěrové riziko v tom smyslu, že nástroje jsou — buď kótovány na burze cenných papírů nebo obchodovány na jiných regulovaných trzích, které fungují pravidelně, jsou uznávány a otevřeny veřejnosti, — nebo vydávány podle předpisů, jejichž cílem je ochrana investorů a úspor, — nebo vydávány —— ústředním, regionálním nebo místním orgánem, centrální bankou členského státu, Evropskou unií, ECB, Evropskou investiční bankou, třetím státem, nebo je-li tento stát federálním státem, některým členem federace nebo veřejnou mezinárodní institucí, ke které patří jeden nebo více členských států, — nebo — zařízením podléhajícím obezřetnostnímu dohledu v souladu s kritérii stanovenými právními předpisy Společenství, nebo zařízením, které podléhá a odpovídá pravidlům obezřetného podnikání, jež příslušné orgány považují za přinejmenším stejně přísná jako pravidla stanovená právními předpisy Společenství, nebo jsou zaručeny takovým zařízením, — nebo — podnikem, jehož cenné papíry byly kótovány na burze cenných papírů nebo jsou obchodovány na jiných regulovaných trzích fungujících pravidelně, které jsou uznávány a otevřeny veřejnosti. |
8. |
V Evropském systému účtů (ESA 95) jsou finanční instituce klasifikované jako měnové finanční instituce rozděleny do dvou subsektorů, a to na centrální banky (S.121) ( 12 ) a ostatní měnové finanční instituce (S.122). |
9. |
Pro účely tohoto nařízení se rozumějí: — „akciemi/podílovými jednotkami fondů peněžního trhu na jméno“akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu, pro které je veden v souladu s vnitrostátními právními předpisy seznam držitelů těchto akcií/podílových jednotek obsahující informace o sídle držitele, — „akciemi/podílovými jednotkami fondů peněžního trhu na doručitele“akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu, pro které v souladu s vnitrostátními právními předpisy není veden žádný seznam držitelů těchto akcií/podílových jednotek nebo pro které je veden seznam neobsahující informaci o sídle držitele. |
II. Účetní pravidla
Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou účetními pravidly, jež měnové finanční instituce používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí ( 13 ), jakož i v ostatních platných mezinárodních standardech. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení (netting) běžné v členských státech, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.
III. Měsíční konsolidovaná rozvaha: stavy
Cíl
1. |
Cílem konsolidované rozvahy je měsíčně poskytovat stavové údaje o činnosti měnových finančních institucí. Údaje jsou poskytovány v dostatečně podrobném členění pro to, aby ECB získala komplexní statistický přehled o měnovém vývoji ve zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor, a proto aby byla umožněna pružnost při výpočtu měnových agregátů a protipoložek za celý zmíněný prostor. Jednotlivé měsíční stavové údaje vykazované úvěrovými institucemi, které podléhají systému minimálních rezerv ESCB, se navíc využívají i k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv zmíněných úvěrových institucí v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) ( 14 ), ve znění nařízení (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8) ( 15 ). Požadavky na měsíční vykazování týkající se stavů jsou uvedeny v tabulce 1. Údaje v polích ohraničených tenkou čarou ( 16 ) vykazují pouze úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv (bližší podrobnosti viz příloha II); toto vykazování je závazné s výjimkou vykazování vkladů s výpovědní lhůtou nad dva roky, které zůstává až do odvolání dobrovolné. Podrobnou definici nástrojů obsahuje část 3 této přílohy. |
Požadavky
2. |
ECB sestavuje měnové agregáty pro území zúčastněných členských států jako zůstatky (stavy). Peněžní zásoba se skládá z bankovek a mincí v oběhu a jiných měnových pasiv (vkladů a dalších finančních nástrojů, které jsou prostředky velmi podobnými vkladům) měnových finančních institucí. Protipoložky peněžní zásoby představují všechny ostatní položky v rozvaze měnových finančních institucí. ECB sestavuje rovněž toky odvozené ze stavů a z jiných údajů včetně údajů vykázaných měnovými finančními institucemi (viz dále část V). |
3. |
ECB požaduje, aby statistické údaje byly členěny podle kategorií nástrojů/splatnosti, měn a protistran. Jelikož pro aktiva a pasiva platí jiné požadavky, posuzují se obě strany rozvahy měnových finančních institucí odděleně. Tyto požadavky jsou uvedeny v tabulce A části 2 této přílohy. i) Kategorie nástrojů a splatnosti a) Pasiva
b) Aktiva
ii) Měny
iii) Protistrany
iv) Účel použití úvěrů
v) Křížové vztahy kategorií nástrojů a splatnosti u měn a protistran
vi) Sídlo držitelů akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu
|
Lhůty
14. |
ECB obdrží agregovanou měsíční rozvahu zachycující pozici měnových finančních institucí v každém zúčastněném členském státě do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují získat údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly dodržet tento termín s ohledem na lhůty požadované pro systém minimálních rezerv ESCB. |
Statistické oceňování vkladových závazků a úvěrů
15. |
Vkladové závazky a úvěry se pro účely tohoto nařízení vykazují v nominální zůstatkové hodnotě ke konci měsíce a v hrubém vyjádření. Nominální hodnotou se rozumí částka jistiny, kterou je dlužník smluvně zavázán splatit věřiteli. |
16. |
Za předpokladu, že tyto postupy pro vykazování používají všechny rezidentské zpravodajské jednotky a že jsou nezbytné k tomu, aby ve statistickém oceňování úvěrů byla zachována kontinuita s údaji vykazovanými za období předcházející měsíci lednu 2005, mohou národní centrální banky dovolit, aby se úvěry, k nimž se vytvářejí opravné položky, vykazovaly po započtení opravných položek (netto způsobem), a aby se úvěry nabyté za úplatu vykazovaly v ceně sjednané v okamžiku jejich nabytí. |
IV. Čtvrtletní rozvahová statistika (stavy)
Cíl
1. |
Některé údaje jsou potřebné pro další analýzu měnového vývoje nebo k dalším statistickým účelům, například pro finanční účty a platební bilanci. Cílem je tedy poskytnout pro tyto účely další podrobnosti o některých položkách rozvahy. |
Požadavky
2. |
Čtvrtletní členění se požaduje pouze u klíčových položek agregované rozvahy. ECB může kromě toho povolit určitou pružnost při výpočtu agregátů, pokud lze na základě údajů vykazovaných na vyšší úrovni agregace dokázat, že uvedené údaje nejsou pravděpodobně významné. a) Členění úvěrů poskytnutých jiným než měnovým finančním institucím zúčastněných členských států podle subsektorů a splatnosti
b) Členění vkladových závazků měnových finančních institucí vůči vládním institucím (jiným než ústředním) zúčastněných členských států podle subsektorů
c) Členění podle zemí
d) Členění podle měny
e) Členění pozic protistran mimo území zúčastněných členských států podle sektorů (nezúčastněné členské státy a zbytek světa)
|
Lhůty
9. |
Národní centrální banky předávají čtvrtletní statistiky ECB do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují získat údaje od zpravodajských jednotek, aby dodržely stanovený termín. |
9a. |
Pokud pozice týkající se polí, která odpovídají členským státům, jež nepřijaly euro, nejsou významné, ale národní centrální banky je přesto shromažďují, mohou je národní centrální banky předat ECB ve lhůtě prodloužené o další měsíc od ukončení pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se pozice vztahují. Národní centrální banky mohou rozhodnout o tom, kdy potřebují údaje od zpravodajských jednotek obdržet, aby mohly tuto lhůtu splnit. |
Statistické oceňování vkladových závazků a úvěrů
10. |
Vkladové závazky a úvěry se vykazují podle pravidel stanovených pro měsíční stavy v odstavcích 15 a 16 oddílu III. |
V. Sestavování tokové statistiky
Cíl
1. |
K sestavení statistiky toků pro měnové agregáty a protipoložky je nutné včas odvozovat údaje o hodnotě transakcí ze stavů uvedených v konsolidované rozvaze, která poskytuje informace o zůstatcích aktiv a pasiv, a další statistické informace vztahující se k překlasifikování, změnám kurzu, jiným změnám ocenění a určitým dalším úpravám, jako jsou např. odpisy úvěrů. |
Požadavky
2. |
Finanční transakce se stanoví jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci měsíce, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn, které vzniknou v důsledku jiných pohybů než transakcí. Pro tyto účely požaduje ECB statistické informace o těchto vlivech vztahující se k mnoha položkám rozvahy měnových finančních institucí. Tyto informace mají podobu úprav, které zahrnují „překlasifikace a ostatní úpravy“, úpravy plynoucí ze směnných kurzů a „přecenění a odpisy/snížení hodnoty úvěrů“. Kromě toho ECB požaduje vysvětlivky k úpravám v rámci „překlasifikace a ostatních úprav“. |
3. |
Statistická zpravodajská povinnost skutečného souboru zpravodajských jednotek podle tohoto nařízení se týká výlučně „úprav z přecenění“, kam patří odpisy/snížení hodnoty úvěrů i změny ocenění držených cenných papírů za příslušné vykazované období. |
4. |
Zpravodajská povinnost platná pro zpravodajské jednotky zahrnuje „minimální požadavky“ uvedené v tabulce 1A části 2 této přílohy. Tyto „minimální požadavky“ se považují za minimum údajů potřebných pro stanovení a odhad úprav ve vztahu k úplnému souboru údajů požadovanému ECB. Národní centrální banky mohou shromažďovat i další údaje, které do „minimálních požadavků“ nepatří. Tyto údaje se mohou vztahovat na členění uvedená v tabulce 1A jiná než „minimální požadavky“. |
5. |
Zpravodajská statistická povinnost zpravodajských jednotek nezahrnuje změny směnných kurzů a úpravy z překlasifikace. ECB vypočítá měsíční úpravy plynoucí ze směnných kurzů ze stavových údajů členěných podle jednotlivých měn, které zpravodajské jednotky vykáží. Tyto údaje se podle tabulky 4 v části 2 této přílohy vykazují čtvrtletně. Překlasifikace zmíněné v odstavci 1 jsou ze zpravodajské povinnosti rovněž vyloučeny, neboť tyto údaje si národní centrální banky zajišťují samy z různých informačních zdrojů, které již mají k dispozici. |
Odpisy/snížení hodnoty úvěrů
6. |
Úpravy v důsledku odpisů/snížení hodnoty úvěrů se vykazují proto, aby byl z tokové statistiky vyloučen vliv změn hodnoty úvěrů vykázaných v rozvaze, které jsou způsobeny uplatněním odpisů/snížení hodnoty úvěrů. Měly by rovněž odrážet změny v opravných položkách k úvěrům v případě, že se národní centrální banka rozhodne vykazovat stavy očištěné o opravné položky. Tyto úpravy zahrnují rovněž odpisy/snížení hodnoty úvěrů zjištěné v době, kdy je úvěr prodán nebo převeden na třetí stranu, pokud je možné to zjistit. i) Kategorie nástrojů a splatnosti
ii) Měny
iii) Protistrany
iv) Lhůty
|
Změny ocenění cenných papírů
11. |
Úprava v důsledku změn ocenění cenných papírů se vztahuje k fluktuaci v oceňování cenných papírů, která vzniká z důvodu změny cen, za které se cenné papíry vedou v účetnictví nebo obchodují. Úprava zahrnuje změny hodnoty stavů v rozvahách ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se cenné papíry vedou v účetnictví, tj. potencionální zisky či ztráty. Tato úprava může též zahrnovat změny ocenění vzniklé z transakcí s cennými papíry, tj. realizované zisky či ztráty. i) Kategorie nástrojů a splatnosti a) Pasiva
b) Aktiva
ii) Měny
iii) Protistrany
iv) Lhůty
|
ČÁST 2
Požadovaná členění
Tabulka A
Přehled členění pro účely agregované rozvahy sektoru měnových finančních institucí
Kategorie nástrojů/splatnosti, protistrany a měny
(Členění „měsíčních údajů“ jsou uvedena tučně a označena hvězdičkou)
KATEGORIE NÁSTROJŮ A SPLATNOSTI
Aktiva |
Pasiva |
1.Pokladní hotovost *2.Úvěry *do 1 roku (1) *od 1 roku do 5 let (1) *nad 5 let (1) *3.Cenné papíry jiné než akcie *do 1 roku (2) *od 1 roku do 2 let (2) *nad 2 roky (2) *4.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu *5.Akcie a ostatní majetkové účasti *6.Stálá aktiva *7.Ostatní aktiva * |
8.Emitované oběživo9.Vklady (3) * do 1 roku (3) * do 1 roku * |
PROTISTRANY
Aktiva |
Pasiva |
A. Tuzemští rezidenti * Měnové finanční instituce * Jiné instituce než měnové finanční instituce * Vládní instituce * ústřední vládní instituce národní vládní instituce místní vládní instituce fondy sociálního zabezpečení Ostatní rezidenti (10) * ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) (7) (10) * pojišťovny a penzijní fondy (S.125) (10) * nefinanční podniky (S.11) (10) * domácnosti atd. (S. 14 + S. 15) (8) (10) * B. Rezidenti ostatních zúčastněných členských států * Měnové finanční instituce * Jiné instituce než měnové finanční instituce * Vládní instituce * ústřední vládní instituce národní vládní instituce místní vládní instituce fondy sociálního zabezpečení Ostatní rezidenti (10) * ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) (7) (10) * pojišťovny a penzijní fondy (S.125) (10) * nefinanční podniky (S.11) (10) * domácnosti atd. (S.14 + S.15) (8) (10) * C. Rezidenti ze zbytku světa * Banky Nebankovní subjekty vládní instituce ostatní rezidenti D. Nezařazeno |
A. Tuzemští rezidenti * Měnové finanční instituce * z toho: úvěrové instituce * Jiné instituce než měnové finanční instituce * Vládní instituce * ústřední vládní instituce * národní vládní instituce místní vládní instituce fondy sociálního zabezpečení Ostatní rezidenti (10) * ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) (7) (10) * pojišťovny a penzijní fondy (S.125) (10) * nefinanční podniky (S.11) (10) * domácnosti atd. (S.14 + S.15) (8) (10) * B. Rezidenti ostatních zúčastněných členských států * Měnové finanční instituce * z toho: úvěrové instituce * Jiné instituce než měnové finanční instituce * Vládní instituce * ústřední vládní instituce národní vládní instituce místní vládní instituce fondy sociálního zabezpečení Ostatní rezidenti (10) * ostatní finanční zprostředkovatelé atd. (S.123 + S.124) (7) (10) * pojišťovny a penzijní fondy (S.125) (10) * nefinanční podniky (S.11) (10) * domácnosti atd. (S.14 + S.15) (8) (10) * C. Rezidenti ze zbytku světa * Banky Nebankovní subjekty vládní instituce ostatní rezidenti D. Nezařazeno |
Měny
e |
euro |
|
x |
cizí měny |
Jiné měny než euro (tj. měny jiných členských států, USD, JPY, CHF, ostatní měny) |
(1) Členění měsíčních údajů podle splatnosti platné pouze pro úvěry poskytované jiným rezidentům než měnovým finančním institucím a vládním institucím zúčastněných členských států a členění měsíčních údajů podle splatnosti do jednoho roku pro úvěry poskytované zbytku světa. Čtvrtletní členění údajů podle splatností úvěrů poskytnutých vládním institucím jiným než ústředním vládním institucím zúčastněných členských států.
(2) Měsíční členění údajů podle splatnosti se týká pouze držených cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi sídlícími na území zúčastněných členských států. Čtvrtletně vykazované údaje o držení cenných papírů emitovaných jinými institucemi než měnovými finančními institucemi na území zúčastněných členských států se člení na splatné „do jednoho roku“ a „nad jeden rok“.
(3) Pouze vůči zbytku světa.
(4) Včetně zůstatků na uspořádacích účtech představujících částky uložené na předplacených kartách vydaných jménem měnových finančních institucí a jiné závazky plynoucích z vydání elektronických peněz.
(5) Včetně administrativně regulovaných vkladů.
(6) Včetně nepřevoditelných vkladů na viděnou.
(7) Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.123) + pomocné finanční instituce (S.124).
(8) Domácnosti (S.14) + neziskové organizace sloužící domácnostem (S.15).
(9) Vykazování položky „vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky“ je až do odvolání dobrovolné.
(10) Měsíční členění podle subsektorů se vyžaduje u úvěrů a vkladů.
Tabulka 3
Členění podle zemí
Údaje vykazované čtvrtletně
Položky rozvahy |
Každý jiný zúčastněný členský stát (tj. mimo tuzemský sektor) a každý jiný členský stát EU |
Zbytek světa (kromě EU) |
|||
Členský stát |
Členský stát |
Členský stát |
Členský stát |
||
PASIVA |
|||||
8. Emitované oběživo |
|||||
9. Vklady |
|||||
a. měnových finančních institucí |
|||||
b. institucí jiných než měnové finanční instituce |
|||||
10. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu |
|||||
11. Emitované dluhové cenné papíry |
|||||
12. Kapitál a rezervy |
|||||
13. Ostatní pasiva |
|||||
AKTIVA |
|||||
1. Pokladní hotovost |
|||||
2. Úvěry |
|||||
a. měnovým finančním institucím |
|||||
b. institucím jiným než měnové finanční instituce |
|||||
3. Cenné papíry jiné než akcie |
|||||
a. emitované měnovými finančními institucemi |
|||||
do 1 roku |
|||||
nad 1 rok a do 2 let |
|||||
nad 2 roky |
|||||
b. emitované institucemi jinými než měnové finanční instituce |
|||||
4. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu |
|||||
5. Akcie a ostatní majetkové účasti |
|||||
6. Stálá aktiva |
|||||
7. Ostatní aktiva |
Tabulka 4 (1)
Členění podle měn
Údaje vykazované čtvrtletně
Položky rozvahy |
Všechny měny dohromady |
Euro |
Měna každého jiného členského státu EU |
Měny jiné než měny členských států EU dohromady |
|||||||
Měna členského státu EU |
Měna členského státu EU |
Měna členského státu EU |
Měna členského státu EU |
Celkem |
USD |
JPY |
CHF |
Zbývající měny dohromady |
|||
PASIVA |
|||||||||||
9. Vklady |
|||||||||||
A. Tuzemsko |
|||||||||||
a. měnových finančních institucí |
M |
M |
|||||||||
b. institucí jiných než měnové finanční instituce |
M |
||||||||||
B. Ostatní zúčastněné členské státy |
|||||||||||
a. měnových finančních institucí |
M |
M |
|||||||||
b. institucí jiných než měnové finanční instituce |
M |
||||||||||
C. Zbytek světa |
|||||||||||
i. do 1 roku |
M |
||||||||||
ii. nad 1 rok |
M |
||||||||||
a. bank |
Čtvrtletní údaje z tabulky 2 |
||||||||||
b. nebankovních subjektů |
|||||||||||
10. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu |
|||||||||||
11. Emitované dluhové cenné papíry |
M |
M |
|||||||||
12. Kapitál a rezervy |
M |
||||||||||
13. Ostatní pasiva |
M |
||||||||||
AKTIVA |
|||||||||||
2. Úvěry |
|||||||||||
A. Tuzemsko |
|||||||||||
a. měnovým finančním institucím |
M |
||||||||||
b. institucím jiným než měnové finanční instituce |
M |
M |
|||||||||
B. Ostatní zúčastněné členské státy |
|||||||||||
a. měnovým finančním institucím |
M |
||||||||||
b. institucím jiným než měnové finanční instituce |
M |
M |
|||||||||
C. Zbytek světa |
|||||||||||
i. do 1 roku |
M |
||||||||||
ii. nad 1 rok |
M |
||||||||||
a. bankám |
Čtvrtletní údaje z tabulky 2 |
||||||||||
b. nebankovním subjektům |
|||||||||||
3. Cenné papíry jiné než akcie |
|||||||||||
A. Tuzemsko |
|||||||||||
a. emitované měnovými finančními institucemi |
M |
M |
|||||||||
b. emitované institucemi jinými než měnové finanční instituce |
M |
M |
|||||||||
B. Ostatní zúčastněné členské státy |
|||||||||||
a. emitované měnovými finančními institucemi |
M |
M |
|||||||||
b. emitované institucemi jinými než měnové finanční instituce |
M |
M |
|||||||||
C. Zbytek světa |
|||||||||||
a. emitované bankami |
Čtvrtletní údaje z tabulky 2 |
||||||||||
b. emitované nebankovními subjekty |
|||||||||||
4. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu |
|||||||||||
A. Tuzemsko |
M |
||||||||||
B. Ostatní zúčastněné členské státy |
M |
||||||||||
C. Zbytek světa |
M |
||||||||||
5. Akcie a ostatní majetkové účasti |
M |
||||||||||
6. Stálá aktiva |
M |
||||||||||
7. Ostatní aktiva |
M |
||||||||||
(1) „M“ označuje údaje požadované měsíčně (viz tabulka 1). |
ČÁST 3
Definice vztahující se ke konsolidované rozvaze předkládané Evropské centrální bance — kategorie nástrojů aktiv a pasiv
Obecné definice
Pro účely sestavování konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí v zúčastněných členských státech se soubor zpravodajských jednotek skládá z měnových finančních institucí, které jsou uvedeny v seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely a jsou rezidenty na území zúčastněných členských států ( 27 ). Jsou to:
— instituce zapsané v rejstříku a nacházející se na daném území, včetně dceřiných společností mateřských společností nacházejících se mimo dané území,
— pobočky institucí, které mají správní ústředí mimo dané území.
Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž drží jiný subjekt většinový podíl nebo všechny podíly, zatímco pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právnickými osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti.
Měnové finanční instituce konsolidují pro statistické účely obchodní činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, resp. ústředí nebo poboček), které se nacházejí na území téže země. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice.
Jsou-li mateřská společnost a její dceřiné společnosti měnovými finančními institucemi nacházejícími se na území stejné země, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat obchodní činnost těchto dceřiných společností, přičemž však musí oddělit obchodní činnost úvěrových institucí od ostatních měnových finančních institucí pro účely systému minimálních rezerv ESCB.
Má-li některá instituce pobočky nacházející se na území ostatních zúčastněných členských států, má její sídlo nebo ústředí nacházející se v daném zúčastněném členském státě vůči všem těmto pobočkám stejnou pozici jako k rezidentům v ostatních zúčastněných členských státech. A opačně, pobočka nacházející se v daném zúčastněném členském státě má vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se na území ostatních zúčastněných členských států stejnou pozici jako k rezidentům v ostatních zúčastněných členských státech.
Má-li některá instituce pobočky nacházející se mimo území zúčastněných členských států, má její sídlo nebo ústředí v daném zúčastněném členském státě vůči všem těmto pobočkám stejnou pozici jako k rezidentům ve zbytku světa. A opačně, pobočka nacházející se v daném zúčastněném členském státě má vůči sídlu, ústředí nebo vůči pobočkám stejné instituce nacházejícím se mimo území zúčastněných členských států stejnou pozici jako vůči rezidentům ze zbytku světa.
Instituce nacházející se v extrateritoriálních finančních střediscích se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, ve kterých se tato střediska nacházejí.
Původní splatností (splatností stanovenou při emisi) se rozumí pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen (např. dluhové cenné papíry) nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí (např. některé druhy vkladů). Výpovědní lhůta je shodná s dobou mezi okamžikem, kdy držitel oznámí svůj záměr nástroj zpeněžit a dnem, kdy jej může převést na hotové peníze bez případné sankce. Finanční nástroje se dělí podle výpovědní lhůty pouze v případě, není-li stanovena dohodnutá splatnost.
Definice sektorů
Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 95. U klasifikace sektorů protistran jiných než měnových finančních institucí nacházejících se mimo vnitrostátní území, se lze řídit rovněž příručkou ECB „Money and Banking Statistics Sector Manual“.
Bankovní instituce nacházející se mimo území členských států, se nazývají spíše „bankami“ než měnovými finančními institucemi. Obdobně se termín „instituce jiné než měnové finanční instituce“ vztahuje pouze na členské státy; v ostatních zemích se používá termín „nebankovní subjekty“. Instituce jiné než měnové finanční instituce se skládají z těchto sektorů a subsektorů:
— vládní instituce: rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním služeb, které jsou určeny pro individuální a kolektivní spotřebu, nebo znovurozdělením národního důchodu a bohatství (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70),
— centrální vládní instituce: správní resorty státu a jiné centrální orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.71),
— národní vládní instituce: oddělené institucionální jednotky vykonávající některé z funkcí vlády na úrovni nižší než centrální vládní instituce a vyšší než místní vládní instituce, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.72),
— místní vládní instituce: veřejná správa, jejíž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, kromě místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.73),
— fondy sociálního zabezpečení: ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek (ESA 95, odstavec 2.74).
Mezi ostatní rezidenty, tj. instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi ani vládními institucemi, patří:
— ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce: finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováváním, a to tím, že přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady nebo vkladům velmi podobné prostředky od institucionálních jednotek jiných než měnových finančních institucí (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.56). Patří sem rovněž pomocné finanční instituce zahrnující všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti zabývající se převážně pomocnými finančními činnostmi (ESA 95, odstavce 2.57 až 2.59),
— pojišťovny a penzijní fondy: finanční společnosti a kvazispolečnosti, které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67),
— nefinanční podniky: společnosti a kvazispolečnosti, jejichž základní činností není finanční zprostředkování, nýbrž výroba tržního zboží a poskytování nefinančních služeb (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31),
— domácnosti: jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako koneční spotřebitelé a jako výrobci produkující zboží a nefinanční služby výhradně pro vlastní konečnou spotřebu, a jako výrobci produkující tržní výrobky, nefinanční a finanční služby za předpokladu, že se nepovažují za kvazispolečnosti. Zahrnuty jsou sem také neziskové organizace sloužící domácnostem, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, jež jsou určeny pro určité skupiny domácností (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88).
Definice kategorií nástrojů
Definice kategorií aktiv a pasiv používaných v konsolidované rozvaze přihlížejí k povaze různých finančních systémů. V případech, kdy jednotlivé nástroje nejsou mezi finančními trhy plně srovnatelné, může náhradou za konzistenci v definování nástrojů posloužit analýza splatnosti.
Následující tabulky poskytují podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením ( 28 ) převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni.
Podrobný popis kategorií nástrojů konsolidované měsíční rozvahy sektoru měnových finančních institucí
KATEGORIE AKTIV
Kategorie |
Popis hlavních znaků |
1. Pokladní hotovost |
Držení bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb. |
2. Úvěry |
Pro účely výkaznictví se jedná o finanční prostředky půjčené zpravodajskými jednotkami dlužníkům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i když se stal obchodovatelným). Patří sem aktiva ve formě vkladů: — úvěry poskytnuté domácnostem ve formě spotřebitelského úvěru (úvěry poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb), úvěrování koupě bytových nemovitostí (úvěr poskytnutý za účelem investování do bydlení, včetně stavby a úpravy bytových nemovitostí) a ostatní (úvěry poskytované na účely jako podnikání, konsolidace dluhu, vzdělání atd.). Úvěrování koupě bytových nemovitostí zahrnuje úvěry zajištěné nemovitostmi, které jsou použité na nákup bytových nemovitostí, a jiné úvěry, pokud jsou identifikovatelné, na nákup bytových nemovitostí poskytnuté na osobním základě nebo zajištěné jinými formami aktiv ►M6— vklady, jak jsou vymezeny v kategorii pasiv 9 (vklady) ◄— finanční pronájmy poskytnuté třetím stranám — Finanční pronájmy jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby („pronajímatel“) půjčí tato aktiva třetí straně („nájemci“) na většinu či dokonce celou dobu jejich ekonomické životnosti proti splátkám, které kryjí cenu zboží plus připočtený úrok. Nájemce tak de facto získá veškeré výhody plynoucí z používání zboží, ale nese také veškeré náklady a rizika spojená s vlastnictvím. Pro statistické účely se finanční pronájmy považují za úvěry poskytnuté pronajímatelem nájemci (umožňující nájemci koupi zboží dlouhodobé spotřeby). Finanční pronájmy poskytnuté některou měnovou finanční institucí (v roli pronajímatele) musí být vykázány v rozvaze měnové finanční instituce pod položkou aktiv „úvěry“. Aktiva (zboží dlouhodobé spotřeby) půjčená nájemci by neměla být v rozvaze měnových finančních institucí vykazována. — klasifikované pohledávky z úvěrů, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány — Klasifikované pohledávky z úvěrů se považují za úvěry, které nejsou včas splacené nebo jsou jinak identifikované jako znehodnocené. Národní centrální banky určí, zda se mají klasifikované úvěry vykazovat jako brutto částky nebo očištěné o opravné položky. — držení neobchodovatelných cenných papírů — Držení cenných papírů jiných než akcií a ostatních. majetkových účastí, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích, viz také „obchodované úvěry“ — obchodované úvěry Úvěry, které se de facto stanou obchodovatelnými, musí být vykázány v položce aktiva „úvěry“ za předpokladu, že jsou podložené jediným dokumentem a zpravidla jsou obchodované pouze příležitostně: — podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů — Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny další pohledávky s vyšším statutem (tj. vklady/úvěry), což jim propůjčuje některé znaky „akcií a jiných majetkových účastí“. Pro statistické účely se podřízený dluh vykazuje podle povahy finančního nástroje, buď jako „úvěry“ nebo „cenné papíry jiné než akcie“. Je-li držení všech forem podřízených dluhů v případě měnové finanční instituce pro statistické účely identifikováno jako jediná vykazovaná hodnota, je nutno ji vykázat pod položkou „cenné papíry jiné než akcie“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů — pohledávky z reversních repo operací — Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které nakoupily zpravodajské jednotky — viz pasiva položka 9.4 Následující položka se nevykazuje jako úvěr: — úvěry poskytnuté na základě správy majetku Úvěry poskytnuté na základě správy majetku („svěřenecké úvěry“/„nezajištěné svěřenské úvěry“) jsou úvěry poskytnuté jménem jedné strany (správce majetku) třetí straně (příjemci). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím peněžních zdrojů na příjemci. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na příjemci pokud i) příjemce přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru); nebo ii) investice příjemce je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není částí aktiv správce majetku, který je v případě úpadku možno rozdělit) |
3. Cenné papíry jiné než akcie |
Držení cenných papírů jiných než akcií nebo ostatních majetkových účastí, které jsou obchodovatelné a obvykle obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato kategorie zahrnuje: — držení cenných papírů, které poskytují držiteli bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě vyplacených kupónů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání — obchodovatelné úvěry, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také „obchodované úvěry“ v kategorii 2) — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také „podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů“ v kategorii 2) — za účelem dodržení konzistence při zpracování operací typu repo obchodů zůstávají cenné papíry zapůjčené v rámci půjček a výpůjček cenných papírů v rozvaze původního majitele (a nesmí být převáděny do rozvahy dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace (a nejen pouhá možnost tak učinit) |
3a. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností do jednoho roku včetně |
— držení obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně — obchodovatelné úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které se obchodují na sekundárních trzích — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně |
3b. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně |
— držení obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně — obchodovatelné úvěry s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a obchodované na sekundárních trzích — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatnostní od jednoho roku do dvou let včetně |
3c. Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností nad dva roky |
— držení obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností nad dva roky — obchodovatelné úvěry s původní splatností nad dva roky, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a obchodované na sekundárních trzích — podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností nad dva roky |
4. Akcie a podílové jednotky fondů peněžního trhu |
Tato kategorie zahrnuje držení akcií/podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/ podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně, nebo do bankovních vkladů, nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu (viz také kategorie 5 a 10) |
5. Akcie a ostatní majetkové účasti |
Držení cenných papírů představujících vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tyto cenné papíry obecně opravňují držitele podílet se na zisku společností nebo kvazispolečností a na likvidačním zůstatku v případě likvidace. Patří sem také podíly v investičních nebo podílových fondech (jiné než akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu). |
6. Stálá aktiva |
Pro účely statistického výkaznictví tato kategorie obsahuje nefinanční aktiva, hmotná a nehmotná, která jsou určena k opakovanému použití zpravodajskými jednotkami po dobu delší než jeden rok. Patří sem pozemky a budovy v držbě měnových finančních institucí, zařízení, počítačové vybavení a další infrastruktura. Stálá finanční aktiva se nevykazují zde, nýbrž podle typu nástroje jako „úvěry/cenné papíry jiné než akcie/akcie a jiné majetkové účasti“ |
7. Ostatní aktiva |
Na položku „ostatní aktiva“ se pohlíží jako na zbytkovou položku rozvahy na straně aktiv a je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Patří sem například: — finanční derivátové pozice s brutto kladnými tržními hodnotami — Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze. — brutto částky pohledávek na uspořádacích účtech — Pohledávky na uspořádacích účtech jsou položky aktiv vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování) — brutto částky pohledávek na přechodných účtech — Pohledávky na přechodných účtech přestavují prostředky (obvykle patřící klientům), které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem šeky a jiné formy plateb, které byly zaslány k inkasu jiným měnovým finančním institucím. ►M4— naběhlé úroky z úvěrů — Podle obecné zásady akruálního účetnictví by měly být úroky z úvěrů vykazovány v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z úvěrů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní aktiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z úvěru, ke kterému se vztahují. ◄— pohledávky z nevyplacených dividend — částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnových finančních institucí — aktivní protipoložka mincí vydaných státem (pouze rozvaha národních centrálních bank) — z kategorie „ostatních aktiv“ lze vyloučit finanční nástroje ve formě finančních aktiv (patřících do jiných položek rozvahy), určité finanční nástroje, které nemají formu finančních aktiv jako např. garance, záruky, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční aktiva jako jsou pozemky a zboží (patřící do kategorie „stálých aktiv“). |
KATEGORIE PASIV
Kategorie |
Popis hlavních znaků |
8. Emitované oběživo |
Kategorie pasiv „emitované oběživo“ je definována jako „bankovky a mince v oběhu, které se běžně používají k provádění plateb“. Tato kategorie zahrnuje bankovky emitované ECB a národními centrálními bankami. Mince v oběhu nejsou závazky měnových finančních institucí v zúčastněných členských státech, nýbrž závazky ústřední vlády. Mince však jsou částí měnových agregátů a podle dohody je nutno je vykazovat v kategorii „emitované oběživo“. Protipoložky k těmto pasivům se zařazují do kategorie „ostatní aktiva“. |
9. Vklady |
Částky (akcie, vklady nebo jiné), které zpravodajské jednotky dluží věřitelům a které splňují znaky uvedené v odstavci 5 oddílu I v části 1, kromě částek, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů nebo akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu. ◄„Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky měnových finančních institucí. Z hlediska pojmů představují úvěry částky přijaté měnovými finančními institucemi, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 95 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu (je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad), ačkoliv v praxi je význam tohoto rozlišení různý v závislosti na vnitrostátní finanční struktuře. Ve výkazech se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“. Úvěry poskytnuté měnovým finančním institucím klasifikované jako „vklady“ musí být dále členěny podle požadavků statistického vykazování (tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti). Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Příslušné nástroje mohou být „neobchodovatelné“ v tom smyslu, že existují určitá omezení při převodu právního vlastnictví nástroje, tzn. že nemohou být obchodovány na trhu, nebo ačkoliv jsou technicky obchodovatelné, nemohou být obchodovány z důvodu absence organizovaného trhu. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“. Přijaté zálohy (marže) pro derivátové smlouvy by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní záruku složenou u měnových finančních institucí a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Na základě současné praxe na trhu se dále navrhuje, aby byly marže, které zpravodajské jednotky obdrží, klasifikovány jako „vklady“ pouze v tom rozsahu, ve kterém má měnová finanční instituce prostředky volně použitelné na další úvěry. Musí-li být část marže, kterou měnová finanční instituce obdrží, zaslána jinému účastníkovi derivátového trhu (např. clearingové společnosti), měla by být v zásadě pouze ta část, která zůstává k dispozici měnové finanční instituci, klasifikována jako „vklady“. Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má měnová finanční instituce k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“ podle příslušné vnitrostátní praxe. „Účelově vázané zůstatky týkající se např. leasingových smluv“ se klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy. Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze měnové finanční instituce nevykazují (viz kategorie 2 „úvěry poskytnuté na základě správy majetku“) ►M6Akcie vydané měnovými finančními institucemi se klasifikují jako vklady, a nikoli jako kapitál a rezervy, pokud: a) mezi vydávající měnovou finanční institucí a držitelem existuje ekonomický vztah dlužníka a věřitele (bez ohledu na jakákoli vlastnická práva k těmto akciím) a b) akcie lze směnit na peníze nebo zpětně odkoupit bez výrazných omezení nebo sankcí. Výpovědní lhůta se nepovažuje za výrazné omezení. Tyto akcie musí navíc splňovat následující podmínky: — příslušná vnitrostátní právní úprava nedává vydávající měnové finanční instituci bezpodmínečné právo odmítnout zpětný odkup svých akcií, — akcie představují „určitou hodnotu“, tj. za normálních okolností budou v případě zpětného odkupu vyplaceny za jejich jmenovitou hodnotu, a — v případě platební neschopnosti měnové finanční instituce se na držitele jejích akcií ze zákona nevztahuje povinnost uhradit nevyřízené závazky nad rámec jmenovité hodnoty akcií (tj. podíl akcionářů na upsaném základním kapitálu), ani se na ně nevztahují jiné zatěžující dodatečné povinnosti. Podřízenost akcií jinému nástroji vydanému měnovou finanční institucí se nepovažuje za zatěžující dodatečnou povinnost. Výpovědní lhůty pro přeměnu takových akcií na peníze slouží ke klasifikaci těchto akcií podle členění podle výpovědní lhůty v rámci kategorie nástrojů „vklady“. Tyto výpovědní lhůty se použijí též při stanovení sazby minimálních rezerv podle článku 4 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Jakékoli vyčleněné akcie související s úvěry měnové finanční instituce by se měly klasifikovat jako závazky z vkladů se stejnou původní splatností jako příslušný úvěr, tj. jako „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“, v závislosti na ustanoveních o splatnosti obsažených v příslušné smlouvě o úvěru. Takové akcie, které jsou vydány měnovými finančními institucemi a klasifikovány jako vklady, a ne jako kapitál a rezervy, by měly být měnovou finanční institucí, jež je má v držení, klasifikovány jako úvěry na straně aktiv její rozvahy. ◄ |
9.1 Jednodenní vklady |
Vklady, které jsou směnitelné na peníze nebo které jsou převoditelné na požádání šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do této kategorie patří zůstatky představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi, buď ve formě elektronických peněz „na bázi hardwaru“ (např. předplacené karty), nebo „na bázi softwaru“, vydávanými měnovými finančními institucemi. Nepatří sem nepřevoditelné vklady, které lze technicky na požádání vybrat, ale které podléhají výrazným sankcím: — zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného omezení nebo sankce — zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl vklad učiněn, bez výrazné sankce nebo omezení, které však nejsou převoditelné — zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi „na bázi hardwaru“ nebo „na bázi softwaru“ (např. předplacené karty) — úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut |
9.2 Vklady s dohodnutou splatností |
Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým pevným termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato kategorie zahrnuje rovněž administrativně regulované úsporné vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní (zařazené do intervalu splatnosti „nad dva roky“). Finanční produkty s prolongační klauzulí musí být klasifikovány podle nejbližší doby splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní. |
9.2a. Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně |
— zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok (s výjimkou vkladů s původní splatností jeden den), které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky podle povahy do kategorie 9.3a nebo 9.3b — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí — marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu jednoho roku včetně, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět — úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně — neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně — podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně |
9.2b. Vklady s dohodnutou splatností od jednoho roku do dvou let včetně |
— zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné a nelze je směnit na peníze před uplynutím této splatnosti — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky podle povahy do kategorie 9.3a nebo 9.3b — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí — marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu od jednoho roku do dvou let, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět — úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let — neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let včetně — podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let včetně |
9.2c. Vklady s dohodnutou splatností nad dva roky |
— zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti delší než dva roky, které jsou nepřevoditelné a nelze je směnit na peníze před uplynutím této splatnosti — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti delší než dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky podle povahy do kategorie 9.3a nebo 9.3b — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti delší než dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí — zůstatky (bez ohledu na dobu splatnosti), jejichž úrokové sazby nebo jiné podmínky stanoví vnitrostátní právní předpisy a které jsou určeny ke zvláštním účelům (např. financování bydlení), jež nastanou po dvou letech (i když technicky jsou splatné na požádání) — marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu delší než dva roky, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět — úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti delší než dva roky — neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti delší než dva roky — podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti nad dva roky |
9.3 Vklady s výpovědní lhůtou |
Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze směnit na peníze bez předchozí výpovědi, a před uplynutím výpovědní lhůty není směna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by výrazné sankci a omezením podle vnitrostátních zvyklostí (řadí se do intervalu splatnosti „do tří měsíců včetně“), a investiční účty bez výpovědi nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (řadí se do intervalu splatnosti „nad tři měsíce“) |
9.3a. Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně |
— zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání výpovědi, jejíž lhůta nepřesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci — nepřevoditelné úsporné vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou nepřesahující tři měsíce |
9.3b. Vklady s výpovědní lhůtou nad tři měsíce, z toho případně nad dva roky |
— zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání výpovědi, jejíž lhůta přesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci — investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují opatření omezující výběr — zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou přesahující tři měsíce |
9.4 Repo operace |
Protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry/zlato prodané zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů/zlata za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané zpravodajskými jednotkami výměnou za cenné papíry/zlato převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) se vykazují jako „repo operace“ v těch případech, kdy existuje pevný závazek ke zpětnému odkupu a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že během celé operace zůstávají předmětné cenné papíry/zlato ve skutečném (ekonomickém) vlastnictví zpravodajských jednotek. V tomto ohledu není převod právního vlastnictví pro posuzování repo operací rozhodujícím kritériem. V případě, kdy dočasný nabyvatel cenné papíry získané v rámci repo operace prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry/zlatem a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů/zlata. Následující tři varianty repo operací jsou strukturovány tak, aby splňovaly podmínky potřebné pro obdobné zacházení s nimi jako se zajištěnými úvěry. V těchto případech jsou tudíž částky získané zpravodajskými jednotkami (výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu) vykazované jako „repo operace“: — částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou repo operace — částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky dluhopisů (proti hotovostní záruce) — částky získané výměnou za cenné papíry/zlato dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale/buy-back) |
10. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu |
Akcie nebo podílové jednotky emitované fondy peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/ podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně, nebo do bankovních vkladů, nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu |
11. Emitované dluhové cenné papíry |
Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované zpravodajskými jednotkami, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato kategorie zahrnuje cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě vyplacených kupónů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo v určitém období počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se postupně stanou obchodovatelnými, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“ (viz také kategorie 9) Podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi je třeba pro účely měnové a bankovní statistiky vykazovat stejně jako ostatní závazky měnových finančních institucí. Podřízené dluhy vydané ve formě cenných papírů musí být tudíž klasifikovány jako „emitované dluhové cenné papíry“, zatímco podřízené dluhy vydané měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů je třeba vykázat jako „vklady“. Jsouli všechny podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi zahrnuty pro statistické účely pod jednu položku, je nutné ji vykázat jako „emitované dluhové cenné papíry“, neboť podřízené dluhy se vyskytují převážně ve formě cenných papírů spíše než úvěrů. Podřízené dluhy by neměly být vykazovány v pasivech pod položkou „kapitál a rezervy“. |
11a. Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně |
— obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně — podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně |
11b. Dluhové cenné papíry s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně |
— obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně — podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností od jednoho roku do dvou let včetně |
11c. Dluhové cenné papíry s původní splatností nad dva roky |
— obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností nad dva roky — podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností nad dva roky |
12. Kapitál a rezervy |
Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajských jednotek akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k měnové finanční instituci a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté zpravodajskými jednotkami do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Položka zahrnuje: — základní kapitál — nerozdělené zisky nebo prostředky — opravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy aktiv (lze je vykazovat podle pravidel účetnictví) |
13. Ostatní pasiva |
Položka „ostatní pasiva“ je zbytková položka rozvahy na straně pasiv definovaná jako „pasiva jinde nezahrnutá“. Tato položka může zahrnovat: — finanční derivátové pozice s brutto zápornými tržními hodnotami — Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze. — brutto částky závazků na uspořádacích účtech — Závazky na uspořádacích účtech jsou zůstatky vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování) — brutto částky závazků na přechodných účtech — Závazky na přechodných účtech přestavují prostředky (obvykle patřící klientům), které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem bezhotovostní převody připisovaných částek, které byly inkasovány z účtů klientů a jiné položky, kde příslušné platby zpravodajské jednotky ještě neprovedly. ►M4— naběhlé úroky z vkladů — Podle obecné zásady akruálního účetnictví by měly být úroky z vkladů vykazovány v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z vkladů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní pasiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z vkladu, ke kterému se vztahují. ◄— závazky z nevyplacených dividend — částky závazků nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnové finanční instituce (závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.) — rezervy představující závazky vůči třetím stranám (penze, dividendy apod.) — zálohové platby pro derivátové smlouvy — Zálohové platby (marže) přijaté pro derivátové smlouvy by měly být normálně klasifikovány jako „vklady“ (viz kategorie 9) — Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má měnová finanční instituce k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“ podle příslušné vnitrostátní praxe. — čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostní záruky — čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry nebo operací s devizami — Z kategorie „ostatních pasiv“ lze vyloučit téměř všechny finanční nástroje ve formě finančních pasiv (patřících do jiných položek rozvahy); finanční nástroje, které nemají formu finančních pasiv jako např. garance, záruky, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční pasiva jako jsou kapitálové položky na straně pasiv (patřící do kategorie „kapitál a rezervy“). |
PŘÍLOHA II
ZVLÁŠTNÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ O FÚZÍCH TÝKAJÍCÍCH SE ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ PRO ZAVEDENÍ SYSTÉMU MINIMÁLNÍCH REZERV
ČÁST 1
Zvláštní ustanovení
I. Úvěrové instituce s plnou vykazovací povinností
1. |
Aby byl správně vypočten základ pro stanovení minimálních rezerv, na nějž se použije pozitivní sazba, je nutné podrobné měsíční členění vkladů s dohodnutou splatností nad dva roky, vkladů s výpovědní lhůtou nad dva roky a závazků z repo operací úvěrových institucí vůči sektorům („tuzemským“ a „ostatních zúčastněných členských států“) „měnové finanční instituce“, „úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“ a „ústřední vládní instituce“, a vůči „zbytku světa“. Úvěrové instituce mohou rovněž vykazovat pozice vůči „měnovým finančním institucím jiným než úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“ místo vůči „měnovým finančním institucím“ a „úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“, pokud nedojde k újmě na podrobnosti a pokud nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice. V závislosti na vnitrostátních systémech shromažďování informací a aniž je dotčena plná shoda s definicemi a zásadami klasifikace pro rozvahu měnových finančních institucí stanovenými v tomto nařízení, mohou dále úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv vykazovat místo toho údaje nutné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, s výjimkou údajů o obchodovatelných nástrojích, v souladu s přílohou I tabulkou 1 a poznámkou pod čarou 5 za předpokladu, že nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice. |
II. Statistické výkaznictví pro úvěrové instituce ve „zbytkové části“
2. |
Pro účely systému minimálních rezerv ESCB vykazují úvěrové instituce ve „zbytkové části“ přinejmenším čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s tabulkou v této příloze. Úvěrové instituce ve „zbytkové části“ zajistí, aby výkaz podle této tabulky plně odpovídal definicím a klasifikacím použitým v tabulce 1. Údaje pro výpočet základu minimálních rezerv v institucích ve „zbytkové části“ pro tři ►M3 ————— ◄ udržovací období rezerv vycházejí z údajů ke konci čtvrtletí, které shromažďují národní centrální banky ve lhůtě 28 pracovních dní následujících po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují. |
III. Vykazování skupiny úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ESCB na konsolidovaném základě
3. |
Po získání oprávnění od ECB mohou úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv podávat konsolidované statistické výkazy za skupinu úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv v rámci území jednoho státu, pokud se všechny dotčené instituce vzdají výhod jakýchkoli paušálních odpočitatelných položek od povinnosti minimálních rezerv. Výhoda odpočtu paušální položky však zůstává v platnosti pro skupinu jako celek. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě. |
4. |
Spadá-li skupina úvěrových institucí jako celek do „zbytkové části“, vztahuje se na ni pouze povinnost zjednodušeného vykazování platná pro instituce ze „zbytkové části“. Jinak se na ni jako na celek vztahuje statistické výkaznictví pro instituce s plnou vykazovací povinností. |
IV. Sloupec „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“
5. |
Sloupec „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“ neobsahuje závazky zpravodajských jednotek vůči institucím vyňatým ze systému minimálních rezerv ESCB, tj. institucím, které jsou vyňaty z důvodů jiných než proto, že v nich probíhají reorganizační opatření. |
6. |
Seznam vyňatých institucí obsahuje pouze instituce, které jsou vyňaty z důvodů jiných než proto, že v nich probíhají reorganizační opatření. Instituce, které jsou dočasně osvobozeny od povinnosti minimálních rezerv z důvodů, že v nich probíhají reorganizační opatření, se považují za instituce s povinností minimálních rezerv, a proto závazky vůči těmto institucím spadají do sloupce „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“. Do tohoto sloupce patří rovněž závazky vůči institucím, které nemají skutečnou povinnost držet rezervy u ESCB z důvodu uplatnění paušálních odpočitatelných položek. |
ČÁST 2
Přechodná ustanovení
7. |
Vykazování informací o vkladech s výpovědní lhůtou delší než dva roky zůstává až do odvolání dobrovolné. Zpravodajské jednotky mohou splnit tento požadavek dobrovolným vykazováním, tj. mohou vykázat buď skutečné údaje (včetně nulových pozic) nebo vhodným symbolem vyznačit, že „údaj není k dispozici“. Jakmile si instituce zvolí, že bude vykazovat skutečné údaje, nemůže již ve výkazu uvést, že „údaj není k dispozici“. |
ČÁST 3
Fúze týkající se úvěrových institucí
8. |
Pro účely této přílohy mají výrazy „fúze“, „fúzující instituce“ a „nabývající instituce“ význam definovaný v nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2818/98 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/1998/15) ( 29 ), ve znění nařízení (ES) č. 1921/2000 (ECB/2000/8) ( 30 ) |
9. |
Pro udržovací období, během kterého se fúze uskutečňuje, se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte a musí být splněna v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15). |
10. |
Pro následující udržovací období se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro výpočet minimálních rezerv a případně podle statistických údajů vykázaných podle pravidel stanovených v dodatku k této příloze. Jinak se použijí běžná pravidla pro vykazování statistických informací a pro výpočet povinných minimálních rezerv podle článku 3 nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15). |
11. |
Dočasná odchylka od běžného postupu vykazování pro nabývající instituce Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v předchozích bodech, může příslušná národní centrální banka povolit nabývající instituci, aby plnila svou statistickou zpravodajskou povinnost prostřednictvím dočasných postupů, například zvláštních formulářů pro jednotlivé fúzující instituce po několik období po uskutečnění fúze. Tato odchylka od běžného postupu vykazování musí být omezena na co nejkratší dobu a neměla by překročit šest měsíců od uskutečnění fúze. Touto odchylkou není dotčena povinnost nabývající instituce splnit svou zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení a případně její povinnost převzít zpravodajskou povinnost fúzujících institucí v souladu s touto přílohou.
|
DODATEK
Zvláštní pravidla pro výpočet povinnosti minimálních rezerv úvěrových institucí zúčastněných na fúzi (1)
Případ č. |
Typ fúze |
Přebírané povinnosti |
1 |
Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce) a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc |
Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. |
2 |
Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ a případně jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí |
Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka |
3 |
Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc |
Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc, který fúzi předcházel |
4 |
Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ a případně jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí |
Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc nebo čtvrtletí, které fúzi předcházelo, podle typu instituce |
5 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností a případně jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí měsíc |
Uplatní se stejný postup jako v případě 1 |
6 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí |
Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ze „zbytkové části“ stanovenou v příloze II tohoto nařízení, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se pouze jedna paušální odpočitatelná položka |
7 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí a v jejímž důsledku se instituce ze „zbytkové části“ stává institucí s plnou vykazovací povinností. |
Uplatní se stejný postup jako v případě 2 |
8 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí |
Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ze „zbytkové části“ stanovenou v příloze II tohoto nařízení, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se pouze jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za čtvrtletí, které fúzi předcházelo |
9 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností a případně jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí měsíc |
Uplatní se stejný postup jako v případě 3 |
10 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí a v jejímž důsledku se instituce ze „zbytkové části“ stává institucí s plnou vykazovací povinností. |
Uplatní se stejný postup jako v případě 4 |
11 |
Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) vznikne z institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc |
Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc, který fúzi předcházel |
12 |
Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) vznikne z jedné nebo více institucí ze „zbytkové části“ a případně z jedné nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí |
Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc nebo čtvrtletí, které fúzi předcházelo podle typu instituce |
13 |
Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) vznikne z institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou podle článku 4 tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí |
Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé po fúzi vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ze „zbytkové části“ stanovenou podle přílohy II tohoto nařízení, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za čtvrtletí, které fúzi předcházelo |
(1) Tabulka uvádí podrobnosti pro složitější postupy uplatňované ve zvláštních případech. V případech v tabulce neuvedených se uplatňují běžná pravidla pro vykazování statistických informací a výpočet výše povinných minimálních rezerv podle článku 3 nařízení (ES) č. 2818/98 (ECB/1998/15). |
PŘÍLOHA III
STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST PRO MALÉ MĚNOVÉ FINANČNÍ INSTITUCE, KTERÉ NEJSOU ÚVĚROVÝMI INSTITUCEMI, A ZÁSADY KLASIFIKACE JEDNOTLIVÝCH INSTITUCÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
1. Národní centrální banky, které se rozhodnou osvobodit malé měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi, od úplné zpravodajské povinnosti, by měly o tom dotčené instituce informovat, avšak nadále alespoň shromažďovat údaje týkající se celkové bilanční sumy, a to přinejmenším s roční periodicitou, aby bylo možné sledovat velikost vykazující „zbytkové části“.
2. Podle čl. 2 odst. 4 mohou národní centrální banky udělit jednotlivým institucím elektronických peněz výjimky z jejich statistické zpravodajské povinnosti, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a) elektronické peníze, jež tyto instituce vydávají, přijímá jako platební prostředek jen omezené množství podniků, které lze snadno rozeznat podle:
i) jejich umístění ve stejných prostorách nebo v jiné omezené oblasti, a/nebo
ii) jejich těsné finanční nebo obchodní vazby na vydávající instituci, jako je např. společná vlastnická, marketingová nebo distribuční struktura,
i když jsou vydávající instituce a přijímající podnik založeny jako samostatné právní subjekty;
b) více než tři čtvrtiny jejich celkové bilanční sumy nesouvisí s vydáváním elektronických peněz nebo jejich správou a závazky z vydaných elektronických peněz nepřesahují 100 milionů EUR.
3. Pokud jednotlivá instituce elektronických peněz, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2, není osvobozena od povinnosti minimálních rezerv, je povinna vykazovat alespoň čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, tak jak je stanoveno v příloze II. Instituce může rozhodnout, že bude vykazovat omezený soubor údajů pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv s měsíční periodicitou.
4. Je-li jednotlivé instituci elektronických peněz udělena výjimka podle čl. 2 odst. 4, ECB zapíše tuto instituci pro statistické účely do seznamu měnových finančních institucí jako nefinanční podnik. Instituce se bude rovněž považovat za nefinanční podnik v případech, kdy bude protistranou měnové finanční instituce. Instituce se bude nadále považovat za úvěrovou instituci pro účely povinnosti minimálních rezerv Eurosystému.
PŘÍLOHA IV
MINIMÁLNÍ STANDARDY, KTERÉ JE SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK POVINEN DODRŽOVAT
Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB:
1. Minimální standardy pro přenos
a) Výkazy předkládané národním centrálním bankám musí být předány včas a ve lhůtách, které stanoví národní centrální banky;
b) forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené národními centrálními bankami;
c) zpravodajské jednotky musí určit kontaktní osobu(y);
d) musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do národních centrálních bank.
2. Minimální standardy pro přesnost
e) Statistické údaje musí být správné:
— všechny lineární vazby musí být splněny (např. rozvahy musí být vyrovnané, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty),
— údaje musí být mezi jednotlivými obdobími vykazování konzistentní;
f) zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o vývoji zachyceném dodanými údaji;
g) statistické údaje musí být úplné; chybějící údaje je nutno vyznačit, vysvětlit národním centrálním bankám a případně co nejdříve dodat;
h) statistické údaje nesmějí obsahovat časové a strukturní mezery;
i) zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví národní centrální banky;
j) zpravodajské jednotky se musí řídit obecnými zásadami zaokrouhlování stanovenými národními centrálními bankami pro technický přenos dat.
3. Minimální standardy pro pojmovou shodu
k) Statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;
l) v případě odchylek od těchto definic a klasifikací budou zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitými opatřeními a opatřeními obsaženými v tomto nařízení;
m) zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomy v dodaných údajích v porovnání s údaji za předchozí období.
4. Minimální standardy pro opravy
n) Je nutné se řídit metodami a postupy pro opravy stanovenými ECB a národními centrálními bankami. Opravy, které se od pravidelných oprav odchylují, je třeba doplnit vysvětlivkami.
PŘÍLOHA V
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO POUŽÍVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ
1. Podle tohoto nařízení budou poprvé vykazovány měsíční údaje za leden 2003.
1a. Bez ohledu na odstavec 1 budou podle tohoto nařízení v souvislosti s poli v tabulkách 3 a 4 v části 2 přílohy I, jež odpovídají členským státům, které nepřijaly euro, poprvé vykazovány první čtvrtletní údaje po datu jejich přistoupení k EU.
1b. Pokud příslušná národní centrální banka rozhodne, že se nevýznamné údaje nemusí spolu s prvními čtvrtletními údaji po datu přistoupení příslušného členského státu nebo členských států k EU poprvé vykazovat, začnou se tyto údaje vykazovat po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy národní centrální banka informuje zpravodajské jednotky o povinnosti tyto údaje vykazovat.
1c. Bez ohledu na odstavec 1 budou podle tohoto nařízení v souvislosti s poli v tabulce 3 v části 2 přílohy I, jež odpovídají členským státům, které přijaly euro, poprvé vykazovány první čtvrtletní údaje po datu, kdy tyto státy přijaly euro.
▼M6 —————
2. Po přechodné období 12 měsíců je možné nově požadované statistické stavové údaje zasílat ECB ve lhůtě prodloužené o další měsíc od ukončení pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky mohou rozhodnout, kdy potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly tuto lhůtu splnit.
2a. Významné údaje týkající se polí v tabulkách 3 a 4 v části 2 přílohy I, jež odpovídají členským státům, které nepřijaly euro, je možné během prvních dvanácti měsíců, kdy jsou vykazovány, ECB vykazovat ve lhůtě prodloužené o další měsíc od ukončení pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky mohou rozhodnout o tom, kdy potřebují údaje od zpravodajských jednotek obdržet, aby mohly tuto lhůtu splnit.
3. Po přechodné období 12 měsíců je možné požadované údaje týkající se odpisů/snížení hodnoty úvěrů a změn ocenění cenných papírů zasílat ECB ve lhůtě prodloužené o další měsíc od ukončení pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky mohou rozhodnout, kdy potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly tuto lhůtu splnit.
4. Pro měsíční členění úvěrů/vkladů vůči zbytku světa podle splatnosti a v případě dodatečného čtvrtletního členění těchto úvěrů/vkladů podle měn, jež jsou potřeba pro účely platební bilance, může každý členský stát stanovit harmonogram pro použití rozvahových statistik měnových finančních institucí pro účely platební bilance podle svých zvláštních potřeb.
5. Dalším přechodným hlediskem je postupné zavádění eura v dalších členských státech. Měnové finanční instituce vezmou toto hledisko do úvahy zachováváním schopnosti dalšího členění pozic vůči zemím u rezidentů nezúčastněných členských států. V zásadě bude nutné členit tyto zůstatky podle měn se zvláštním uvedením národní měny nezúčastněného členského státu, eura a jiných měn. Za účelem snížení možného zpravodajského zatížení je možné údaje vztahující se na období před tím, než byla známa změna složení zúčastněných členských států, s předchozím souhlasem ECB vykazovat s určitou pružností.
6. S ohledem na výměnu peněz prováděnou členským státem v souvislosti se zavedením eura se položky ve výkazech uvedené v národní měně zúčastněného členského státu zahrnou pod položky uváděné v eurech ode dne vstupu tohoto členského státu do měnové unie a před ukončením výměny dotčené měny na eura.
7. Od 1. května 2003 do 31. prosince 2003 se pro vykazování měsíčních údajů ECB, týkajících se sídla držitelů akcií/podílových jednotek fondů peněžních trhů vydaných měnovými finančními institucemi zúčastněných členských států, v členění na tuzemsko/ostatní zúčastněné členské státy/zbytek světa poskytuje dodatečná lhůta jeden měsíc od konce pracovní doby patnáctého pracovního dne po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly tuto lhůtu dodržet.
( 1 ) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 (Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1).
( 2 ) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
( 3 ) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 7.
( 5 ) Úř. věst. L 229, 9.9.2000, s. 34.
( 6 ) Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39.
( 7 ) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
( 8 ) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.
( 9 ) Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 1.
( 10 ) Včetně výnosů z prodeje bankovních dluhopisů veřejnosti.
( 11 ) Článek 1 směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady z 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1), ve znění směrnice 2000/28/ES (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 37) a v případném znění pozdějších předpisů.
( 12 ) Tento a další odkazy jsou na sektory a subsektory v ESA 95.
( 13 ) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.
( 14 ) Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 1.
( 15 ) Úř. věst. L 229, 9.9.2000. s. 34.
( 16 ) Úvěrové instituce mohou vykazovat pozice vůči „měnovým finančním institucím jiným než úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“ namísto pozice vůči „měnovým finančním institucím“ a „úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“, pokud tím nedojde k újmě na podrobnosti a nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice.
( 17 ) Členění měsíčních údajů podle splatnosti platné pouze pro úvěry poskytované jiným rezidentům než měnovým finančním institucím a vládním institucím zúčastněných členských států a členění měsíčních údajů podle splatnosti do jednoho roku pro úvěry poskytované zbytku světa. Čtvrtletní členění údajů podle splatností úvěrů poskytnutých vládním institucím jiným než ústředním vládním institucím zúčastněných členských států.
( 18 ) Měsíční členění údajů podle splatnosti se týká pouze držených cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi sídlícími na území zúčastněných členských států. Čtvrtletně vykazované údaje o držení cenných papírů emitovaných jinými institucemi než měnovými finančními institucemi na území zúčastněných členských států se člení na splatné „do jednoho roku“ a „nad jeden rok“.
( 19 ) Pouze vůči zbytku světa.
( 20 ) Včetně zůstatků na uspořádacích účtech představujících částky uložené na předplacených kartách vydaných jménem měnových finančních institucí a jiné závazky plynoucích z vydání elektronických peněz.
( 21 ) Včetně administrativně regulovaných vkladů.
( 22 ) Včetně nepřevoditelných vkladů na viděnou.
( 23 ) Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.123) + pomocné finanční instituce (S.124).
( 24 ) Domácnosti (S.14) + neziskové organizace sloužící domácnostem (S.15).
( 25 ) Vykazování položky „vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky“ je až do odvolání dobrovolné.
( 26 ) Měsíční členění podle subsektorů se vyžaduje u úvěrů a vkladů.
( 27 ) V tabulkách části 2 této přílohy musí být ECB klasifikována jako měnová finanční instituce, která je rezidentem v zemi, kde má ECB skutečně sídlo.
( 28 ) Jinými slovy, tyto tabulky nejsou seznamem jednotlivých finančních nástrojů.
( 29 ) Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 1.
( 30 ) Úř. věst. L 229, 9.9.2000, s. 34.